Během druhé světové války stála Grace Hopperová u vzniku prvních moderních počítačů a byla jednou z prvních moderních programátorek vůbec. U amerického námořnictva dosáhla hodnosti kontraadmirálky jako jedna z prvních žen v historii. Raný programovací jazyk, který vytvořila se používá dodnes. Námořnictvu sloužila až do svých 79 let.
Narodila se v roce 1906 jako Grace Brewster Murray v New Yorku a byla nejstarší ze tří sourozenců. Její otec byl majitelem pojišťovny, matka ženou v domácnosti. Pradědeček z matčiny strany bojoval v občanské válce s hodností admirála.
Hopperová projevovala nadání pro čísla a zvídavou mysl již od dětství. Otec, který se bál, že po sobě nezanechá dostatečné dědictví, chtěl, aby byly všechny jeho děti dobře vzdělané. Matematika byla v té době považována za ryze mužský obor, ale otec chtěl, aby byly dcery stejně vzdělané, jako jeho syn.
Dostala se na prestižní školy
Hopperová navštěvovala soukromé školy a v sedmnácti letech byla přijata na prestižní Vassar College ke studiu matematiky a fyziky. Pokračovala na Yaleovu univerzitu, kde získala magisterský titul a později doktorát. V roce 1930 se provdala za profesora z New Yorské univerzity Vincenta Fostera Hoppera.
O rok později nadšeně přijala práci jako učitelka matematiky na své alma mater, Vassaru. Do doby, než byla v roce 1941 povýšena na docentku, naučila nespočet studentů, jak může být matematika praktická a důležitá. Oblibu si získala především snahou zaujmout studenty pomocí netradičních pomůcek a her.
Manželství skončilo po patnácti letech
Její priority se změnily, když se postupně začalo rozpadat její manželství a když 7. prosince 1941 Japonsko bombardovalo Pearl Harbor. Rozhodla se, že odejde k americkému námořnictvu. Odhodlána připojit se k válečnému úsilí, pokusila se v roce 1942 narukovat. Byla však odmítnuta, protože ji považovali za příliš starou a příliš drobnou – tehdy jí bylo 35 let a vážila necelých 50 kilogramů.
Zdroj: Unknown (Smithsonian Institution), CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons
Šla si tvrdě za svým
Hopperová se ale nevzdala, a tak dostala výjimku. Mohla se připojit k americké námořní záloze. Prošla dvouměsíčním výcvikem a s hodností poručíka byla poslána do laboratoře na Harvard. Úředníci správně rozpoznali její matematické dovednosti jako nástroj, který se hodí v boji proti mocnostem Osy.
V týmu MARK I.
Byla přidělena k týmu fyzika Howarda Aikena, který vyvinul programovatelný stroj, později nazvaný MARK I. Počítač měl sloužit pro výpočty palebných tabulek, které armáda potřebovala k přesné palbě balistických zbraní. Navzdory tomu, že byla matematička a ne programátorka, Aiken dal Hopperové kódovou knihu, aby se do týdne naučila počítač programovat.
Hopperová se i přesto s počítačem MARK I. velmi rychle sžila, a naopak ho vylepšila, aby byl ještě efektivnější. Matematické úkony začala převádět do prvních programů. Vytvořila podprogramy pro úkoly, které bylo třeba dělat znovu a stala se v tom průkopnicí.
Zjednodušila námořnictvu práci
Hopperová nejen že učinila počítač intuitivnějším při používání, ale díky ní také dokázal mnohem rychlejším tempem počítat střelecké tabulky. Námořnictvo do té doby zaměstnávalo ve výzkumné laboratoři sto žen, které palebné tabulky počítaly s kalkulačkami. Programování Hopperové umožnilo námořnictvu od tohoto úsilí upustit ve prospěch MARK I.
Její neúnavná práce však s koncem války neustala. Naopak se stala ještě sofistikovanější. Ačkoli jí byla po válce nabídnuta plná profesura na Vassaru, odmítla a pokračovala v práci na počítačích MARK II. a MARK III. až do roku 1949. Poté z Harvardu odešla, protože zde pro ženy nebyla žádná stálá pozice.
Zdroj: Pete Souza, Public domain, via Wikimedia Commons
„Počítač angličtině nerozumí“
Místo toho se připojila k Eckert-Mauchly Computer Corporation ve Filadelfii. Pomohla jim s vývojem prvního počítače schopného převádět čísla na písmena – tzv. UNIVAC (Universal Automatic Computer). Doporučovala vývoj nového programovacího jazyka, který by používal anglické příkazy namísto symbolů tak, aby to bylo pro většinu lidí jednodušší. Setkala se s odmítnutím a nepochopením.
Vyvinula nový programovací jazyk
Vyvinula proto první kompilátor A-0, který překládal matematické kódy do příkazů, kterým počítač rozuměl. V roce 1956 pak její tým odhalil FLOW-MATIC, první programovací jazyk, který namísto čísel používal slovní příkazy.
To byl začátek COBOL, společného obchodního jazyka, který mohl být použit v různých průmyslových odvětvích a psal se v příkazech namísto kódů nebo symbolů. V 70. letech se stal nejrozšířenějším počítačovým jazykem na Zemi.
Z námořnictva Hopperová odešla v roce 1986. Pár let předtím byla povýšena na kontraadmirálku. Její kolegové ji přezdívali „Amazing Grace“ neboli „Úžasná Grace“ a byla nejstarší sloužící důstojnicí v ozbrojených silách. Získala přes čtyřicet čestných titulů, vyučovala na renomovaných univerzitách a ocenění National Medal of Technology ji v roce 1991 udělil i tehdejší prezident George Bush.
Úžasná Grace zemřela 1. ledna 1992, ale její přínosy v oblasti matematiky a počítačového programování doznívají dodnes. Inspirovala ženy i muže a motivovala společnost k neustálému technologickému pokroku.
Zdroj: en.wikipedia.org, allthatsinteresting.com
Autor: Michaela Pauerová
