První plastická operace nebyla pro žádnou bohatou paninku. Doktor pomocí nové operační techniky vojákovi zachránil život… Jak ale voják vypadal po zákroku? Z toho vám do smíchu nebude.
Jak to celé začalo?
Během obsluhy děla na lodi HMS Warspite v bitvě u Jutska utrpěl námořní důstojník Walter Yeo strašlivé poranění obličeje, které zahrnovalo ztrátu horních i dolních očních víček.
Člověk považovaný za otce plastické chirurgie Harold Gillies si Waltera vzal pod svá křídla a jako první transplantoval kožní štěp z nepoškozených míst, která následně aplikoval na zohyzdněný námořníkův obličej.
Rok nato si pan Gillies otevřel v nemocnici oddělení specializované na léčbu podobných typů zranění obličeje.
O plastickou operaci se v minulosti pokoušel již několikrát, ale žádný z jeho pacientů zákrok nepřežil.
Zdroj: Profimedia
Jednalo se sice o naprosto novou techniku, byla ale velmi bolestivá a pacientovi zanechala „památku“ na celý život
U Waltera ale Gillies přišel s novou technikou nazývanou kožní trubička. Jedná se o rozhodně velice bolestivý způsob, kdy se z hrudi odebere potřebná část kůže, která se následně přenese na obličej.
Nejvíce znepokojivá byla ale skutečnost, že po zákroku byla nová kůže na obličeji částečně propojena se zbývající kůží na hrudníku a smotaná do jakési trubičky.
Operace přinesla řadu vážných komplikací. Pátý den se Walterovi v ráně objevila velmi rozsáhlá infekce. Nakonec ale operace nedopadla úmrtím pacienta, což byl pro doktora Gilliese obrovský úspěch.
Zdroj: Profimedia
Po pár týdnech, kdy měl Walter takto znetvořený obličej, byly trubičky z kůže odstraněny. Tento způsob zajišťoval, že kůže po pár dnech neodumře, ale bude zásobována krví z kůže hrudníku, díky čemuž dobře přiroste k obličeji.
Po několik let doktor Gillies Walterovi ránu ještě několikrát zkrášlil, aby z něj po zbytek života nezůstalo zohyzdněné monstrum.
Jak to bylo s Gilliesem a Walterem dál?
Po dlouhé cestě plné plastických operací a „zkrášlování“ se nakonec Walter opět vrátil do služby.
Později se Walter podrobil další léčbě vředu na oční rohovce v námořní nemocnici v Plymouthu v roce 1938, po které již byla léčba považována za dokončenou.
Harold Gillies během svého života sepsal o plastických operacích knihu a následně byl i pasován na rytíře.
Zdroje: Expres.cz, dailymail.co.uk, dotyk.cz, taranow.com
Autor: Filip Vrba
