Po světě chodilo a chodí značné množství velmi talentovaných žen. Jejich objevy však ne vždy byly brány v potaz tak, jak by si zasloužily. Příklady můžeme nalézt ve fyzice, lékařství, ale i v umění. Toto je jen několik málo příkladů.
Jednou z takových žen byla například Lise Meitner žijící ve Vídni koncem 19. století. Byla teprve druhá žena, která získala doktorát na tamní univerzitě.
Ve své práci se věnovala chování elektronů. Její kolega Pierre Auger se zabýval stejnou oblastí. Dokonce dospěl ve své disertační práci ke stejným závěrům jako Lise.
Princip uvedený v práci dostal nakonec název „Augerův efekt“, a to i přesto, že ho definoval až rok poté, co s ním přišla jeho kolegyně.
Zřejmě první gynekoložka
Talentované ženy se objevovaly i v lékařství. Jednou z nich byla Trotula ze Salerna, která žila někdy v průběhu 11. století. Zajímala se především o gynekologii, ženskou reprodukci a hygienu. Měla své pacientky, se kterými často pracovala.
Nakonec všechny své zkušenosti vepsala do knihy s příznačným názvem Nemoci žen. Kniha sloužila mnoha lékařům, kteří přišli po Trotule.
Velmi záhy se ale její autorství začalo zpochybňovat. Jediným argumentem skeptiků bylo, že žena by takto obsáhlou učebnici zkrátka nebyla schopna napsat.
Ocenění dostal místo žákyně profesor
Další významnou lékařkou byla Candace Pert, neuroložka a farmakoložka. Dokonce měla získala přezdívku „bohyně neurovědy“.
Než se však k tomuto titulu dostala, zažila nejedno hořké zklamání. Jedno jí připravil dokonce její profesor z univerzity, se kterým spolupracovala během svého postgraduálního studia na Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru.
Během svého bádání dosáhla objevu, který změnil pohled na receptory v mozku a na využití neurofarmak. Spolu se svým profesorem o tom vydala publikaci. On za ni pak dostal Cenu Alberta Laskera.
Využil ji vlastní manžel
Kromě soupeření s kolegy musely ženy občas čelit i vlastní rodině. Příkladem je malířka Margaret Keane. Ta se proslavila především obrazy, které získaly označení „Big Eye“, tedy „Velké oko“, jež byly velmi oblíbené v 60. letech 20. století v USA.
Žena neměla nikdy v úmyslu svá díla prodávat, tak to za ni dělal její manžel, aniž by to ona vůbec tušila. Když se to dozvěděla, chtěla obrazy prodávat sama za sebe, ale to jí muž, kterému se nově nabytá sláva líbila, nechtěl dovolit.
Se svou manželkou manipuloval a snažil se ji vydírat. Nakonec vše skončilo u soudu. Tam dokonce došlo k důkaznímu malování obrazů. Manžel se vymlouval na bolavé rameno, ale stačilo, aby obraz namalovala Margaret. Soud tak okamžitě uznal její autorství.
Zdroj: Grunge.com, Historycollection.com
Autor: Markéta Mladá
