Elefentiáza, další z krutých nemocí, jež se týká především rozvojových zemí. Lidem způsobuje mohutné otoky končetin. Končí pak na okraji společnosti v chudobě, kolikrát zavrženi i vlastní rodinou.
Bolesti se stupňují a kůže praská
Své o tom ví Margaret Tindimutuma z Ugandy. Ta si jako alergik otoků příliš nevšímala, navíc byla zvyklá, že ji ze stání při vaření bolí nohy. Jenže bolesti se stupňovaly.
„Bolest se postupem času stala tak intenzivní, jako by mi někdo do nohou zapichoval špendlíky. Kůže mezi prsty na nohou mi popraskala až do krve. Pak ochořeli i mí synové. Přemýšlela jsem, jestli náhodou nezdědili mou nemoc,“ vypráví žena.
Její dospělí synové zemřeli v důsledku infekce, která se jim dostala skrze vředy do těla. Elefantiáza ji vzala i manžela, který se nemohl v důsledku šílené bolesti ani z postele. Na léky proti bolesti rodina neměla. Na ty, co tuto nemoc léčí, už vůbec ne.
Nemoc způsobuje parazit přenášený hmyzem
Odhadem elefantiázou trpí na světě až patnáct milionů lidí. Přenáší ji bodavý hmyz, který po kousnutí dostane do těla postiženého larvy vlasovců. Ty se pak rozvíjejí a zamořují lymfatický systém. Lymfa se hromadí a bolavé otoky jsou na světě. Brzy se přidá i tloustnutí kůže, která vypadá jako kůže slona. Proto se této chorobě říká také sloní nemoc.
Parazit způsobující elefantiázu sice žije především v dolních končetinách, může se ale dostat i do prsou u žen. U mužů zase může způsobit několikanásobné zvětšení varlat.
Chudým lidem nezbývá nic jiného než se spoléhat na humanitární pomoc, která přinese lék, a mezitím se snažit ulevit si od bolesti. Důležitá je opravdu důkladná hygiena, masáže postižených míst a taky pohyb. Jenže v izolovaných vesnicích, kde je elefantiáza často brána jako stigma, je to kolikrát nadlidský úkol.
Samozvaní léčitelé elefantiázu jenom zhorší
Zoufalství je kolikrát dožene i k samozvaným léčitelům, kteří z nich jen mámí zbytky peněz. Leckdy i nemoc akorát zhorší a infekci rozšíří. S tím se setkal například Laitchani Levson, jemuž otok rozřezali a posypali bílým práškem s tím, že to bude lepší a ať přijde zas.
„Ztratil jsem tolik peněz. Dokonce jsem prodal nemovitosti, abych zaplatil léčitelům, nebo abych se dostal autem do nemocnice,“ řekl. Jenže jeho stav se nelepší a otekla mu už i druhá noha. Naděje na vyléčení je tak stále v nedohlednu.
Autor: Šárka Blahoňovská
