Adam žije se svou manželkou už sedm let. Sám přiznává, že o ni usiloval dlouho. Nina dlouho odolávala, nakonec ale uznala, že k Adamovi po všem, co pro ni udělal, cítí také víc než přátelství. Netrvalo to ani dva roky a požádal ji o ruku.
Adam popisuje tehdejší Ninu jako krasavici s velkýma modrýma očima, překrásnými a stále vonícími vlasy a ženskými vnadami, pro které by bojoval každý chlap.
Kdo tvrdí, že na vzhledu nezáleží, lže
„Samozřejmě, že záleží i na tom, jaký je člověk uvnitř. Musí se vám ale líbit i fyzicky. Nina byla opravdu kočka. Žena, o kterou se se mnou přátelé skoro poprali.
Kromě přirozené krásy v obličeji se uměla obléknout tak, aby vynikla její velká prsa. Nevypadala až příliš vyzývavě, ale zároveň světu ukazovala, co jí příroda nadělila,“ říká Adam a přiznává, že její hrudník byl jedním z důvodů, proč se do ní zamiloval.
Po tom, co s Ninou začal bydlet a uvědomil si, že je pro něho opravdu ta pravá i povahově, věci nabraly rychlý spád. Po svatbě přišlo první dítě, dva roky po něm druhé. Martinovi je dnes pět let, Anežce tři. A před půl rokem se narodila třetí, Lucinka.
Žena už mě fyzicky nepřitahuje. Nevím, co mám dělat
Adam se snaží být dobrým otcem a své manželce ve všem pomáhat. Jenomže musí chodit do práce, a většina péče o děti tak zůstává na Nině. A to ji psychicky i fyzicky vysiluje. Přestože Adam ví, že je to stále ta stejná Nina, kterou si před časem bral, nedokáže se smířit s tou obrovskou změnou.
„Pod jejíma očima, které mě okouzlily, jsou teď obří pytle z toho, jak celé noci nespí. Kvůli dětem nemá čas si ani pořádně umýt hlavu a její vlasy už dávno nevoní každé ráno po květinách. Navíc značně přibrala. A její velká pevná prsa jsou teď jen velká, spíše vytahaná. Miluji svou Ninu, ale jak jsem již řekl, není snadné milovat pouze povahu.“
Adam také říká, že i když má Nina zrovna dobrý den a není unavená, raději si najde výmluvu, aby s ní nemusel mít sex. Fyzicky ho přestala úplně přitahovat. Bojí se, že to bude brzy důvod k rozpadu vztahu. „Chtěl bych ji dál obdivovat, milovat a věnovat se společně našim dětem. Jsem ale chlap. Nemohu nic jen tak udělat se svými pocity.“
Autor: Šárka Cvrkalová
