Adam žije s Pavlou již dvacet let. Mají spokojené manželství, jeden druhého znají jako své boty, proto si Adam myslel, že ho už nic nemůže překvapit. Pavla je ale opravdový originál a překvapuje každým svým nápadem.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Rozená zahradnice
Pavla miluje svoji zahradu a snaží se ji každou volnou chvíli zušlechťovat. Pleje, okopává, přesazuje, seká, zkrátka všechny zahradní práce jsou její doménou. „Nemusím na zahradu ani sáhnout, manželka se o všechno postará,“ pochvaluje si Adam.
„Já se starám raději o dům. Každou chvíli je potřeba něco opravit, natřít, přimontovat. To jsou moje práce a do toho mi žena nemluví. Máme to dobře rozdělené,“ směje se pod vousy.
Občas jim pomohou i děti, které ale právě procházejí pubertou a do všeho se musí nutit. „Necháváme je být. Když se jim nechce doma pracovat, nenutíme je. Hlavní je, aby se dobře učily. To jim jde a dělají nám radost,“ zálibně mhouří oči Adam.
Esoterické seance
„Manželka poslední dobou stále častěji vysedává u internetu. Od té doby, co dostala nový rychlejší počítač, není k udržení. Nevím, co ji tam tak chytlo,“ diví se Adam.
Pavla se na Facebooku přidala do skupiny řešící organické zahradničení v souladu s měsíčními cykly. A opravdu se do toho ponořila. Některé poznatky se snaží aplikovat i na své zahradě.
„Někdy u toho vypadá zvláštně. Když třeba roznášela do každého rohu zahrady kusy nakrájené brambory pokropené svěcenou vodou, říkal jsem si, že se už dočista zbláznila,“ směje se Adam na celé kolo.
To ale nebylo ještě nic proti tomu, co mělo přijít později.
Křepčila jako víla
Když se Adam jeden večer po Pavle sháněl, našel ji v zapadlém koutu zahrady, jak tančí okolo rýče zapíchnutého do políčka s česnekem.
„Nevěřil jsem vlastním očím. Neudržel jsem se a naplno se rozesmál. Ženu to samozřejmě popudilo,“ čepýří se Adam.
Pavla se okolo rýče opravdu natřásala jako zamlada a zpívala přitom tajuplný nápěv. „Nechal jsem ji tam a raději odešel,“ vysvětluje.
Když rituál dokončila a přišla domů, vysvětlovala Adamovi, že je právě ideální noc s úplňkem, kdy se zahradní nářadí stává posvátným a jeho vzýváním je možné podpořit růst plodiny, do jejíhož záhonu ho zapíchnete.
„Málem jsem startoval auto a chtěl ji obléknout do svěrací kazajky,“ směje se hurónsky Adam. „Ale ovládl jsem se a čekal, co přijde.“
Pavla nic nekomentovala. Jen když si na podzim poměřovala česnek se sousedem, zálibně si něco mumlala pod vousy.
„Asi se mi z ženy stala čarodějka,“ brečí smíchy Adam. „Ale asi jí ty její rituály fungují, jinak by je neprovozovala, nebo se snad pletu?“ uzavírá se smíchem.
Autor: Kamila Mertlová
