Někdy je lepší držet jazyk za zuby. Albert se snažil svoji ženu varovat, aby mlčela – byl si jistý, že pokud promluví, nedopadne to ani trochu dobře. Jenže jeho žena si nedala říct. A jak Albert správně předpokládal, brzy toho začala litovat.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Myslela si, že bude lepší říci pravdu. Já na to měl opačný názor
S manželkou máme společné přátele – můj kamarád Pavel si před lety vzal její nejlepší kamarádku Jitku. Vždycky jsme společně trávili spoustu času.
Přinášelo to své výhody – společné dovolené, naše děti byly podobně staré, společně prožité roky nás hodně stmelily. Byl jsem za to rád, Jitku i Pavla jsem si oblíbil.
Když moje žena náhodou odhalila Pavlovo tajemství – tedy že má milenku – byla přesvědčena, že nejlépe udělá, když to Jitce řekne. Já na to měl opačný názor.
Varoval jsem ji, že pokud nebude mlčet, špatně to skončí
Kateřina o tom doma pořád mluvila. Věděla to měsíc a já neposlouchal nic jiného než to, jaká je Jitka chudinka, že jí Pavel zahýbá.
Mě ani nenapadlo Pavlovi říci, že o tom vím. Jasně, Jitku jsem měl rád a nevěra mi byla proti srsti, ale nechtěl jsem si kamaráda rozházet tím, že mu řeknu pravdu.
Moje žena se na to dívala jinak. Proto jsem ji několikrát varoval, že jestli nebude mlčet, špatně to skončí. Nedala si ale říct a dopadlo to katastrofálně.
Rozhádala se s Jitkou. To ale nebylo všechno
Neudržela jazyk za zuby a Jitce všechno řekla. Ošklivě se spolu pohádaly. Jitka neunesla pravdu, dokonce moji ženu obvinila z toho, že si to všechno vymyslela.
Že se rozhádaly mezi sebou, ale nebylo všechno. Jitka samozřejmě udeřila na Pavla a ten se nakonec ke všemu přiznal. A Pavel se naštval na mě, že jsem nebyl schopný si svoji ženu zkrotit, aby o tom mlčela.
Přestali jsme se spolu bavit. Nevěra mého kamaráda a neschopnost mojí ženy nestrkat nos do cizích věcí dopadly přesně tak, jak jsem se obával – zničilo to naše dlouholeté přátelství.
Nevím, jestli se to vůbec někdy urovná
Přátelili jsme se spolu roky. Chvilkový románek všechno pokazil a nejhorší na tom je, že v tom měla prsty právě moje žena.
Logicky jí to mám za zlé. Je mi líto, že jsem přišel o kamaráda, i Jitku jsem měl rád. Najednou nemáme s kým trávit čas.
Netroufám si odhadnout, jestli se to mezi námi někdy urovná. Co vím, tak Jitka a Pavel spolu momentálně ani nežijí – ona se odstěhovala ke své matce, nemůže vydýchat tu nevěru. Kdyby moje žena byla zticha, nic z toho by se nemuselo stát.
Autor: Natálie Kabourková
