Samozřejmě jsem byl puberťák, jako každý jiný. Na své učitele a učitelky na střední škole jsem měl hloupé narážky, občas jsem se cítil ukřivděný, když jsem neudělal domácí úkol, nebo když jsem dostal špatnou známku. Abych zapadl do kolektivu, účastnil jsem se hloupých žertů, které zesměšnily nejednoho kantora.
Možná právě proto, když jsem se před rokem potkal náhodou ve vlaku se svou bývalou ruštinářkou, měl jsem si s ní o čem povídat. Jel jsem za rodiči na víkend a ona z Prahy z nákupů. Čekala nás dvouhodinová cesta a já byl vlastně rád, že mám společnost. Vyprávěl jsem jí, jak se mi daří na vysoké, vzpomínal na hloupé žerty, které jsme jí s nejlepším kamarádem prováděli, s odstupem času se tomu i ona zasmála.
Pozval jsem ji na kafe. Přišlo jí to nevhodné, ale souhlasila
Zdroj: 123RF.COM
Helena nás učila ještě v rámci praxe na vysoké. I když měla představovat autoritu, bylo to pro ni asi těžké, protože byla jenom o sedm let starší než my a naše vtipy často směřovaly právě k tomu, že nám vlastně nemá co přikazovat. Zároveň ale její styl chování poměrně dost odpovídal tomu našemu. Není to žádná stará žena, která chce v hodinách ticho. Spoléhá spíše na zábavu a učení formou hry.
A taková je i mimo školu. Samý vtip, úsměv, kreativní nápad. Vlaková debata nás zavedla až do soukromí. Jakmile jsem zjistil, že bydlí sama, navrhl jsem, že bychom mohli zajít na kávu. Nejdřív sice protestovala, že je moje učitelka, nakonec ale souhlasila. Sešli jsme se v týdnu hned dvakrát, začali si tykat a náš vztah se brzy prohloubil.
Po půl roce jsem se k ní nastěhoval a vztah odmítám skrývat
Zdroj: 123RF.COM
Z počátku jsem o našem vztahu řekl jenom několika kamarádům. Ti, kteří znali Helenu ještě jako její studenti a moji spolužáci, vesměs usoudili, že je „pěkný úlovek“. Nikdo z nich problém nevidí. Helena se přesto ze začátku bála, jak bude reagovat okolí, až o nás zjistí pravdu. A její obavy byly oprávněné. Bývalí studenti nám sice štěstí přejí, ale ostatní kantoři na škole, kde vyučuje, jsou zásadně proti.
Navíc rodiče současných studentů, kteří o našem vztahu vědí, několikrát navštívili ředitele školy, aby s ním situaci probrali. Jako by se snad báli, že si s jejich dětmi Helena něco začne. Bohužel jí teď hrozí, že dostane výpověď a bude si muset hledat jinou školu. Jenomže rozejít se nechceme. Máme k sobě opravdu blízko.
Čekám s ní syna a těším se, až ho spolu budeme vychovávat. Vím, že chodit se svým studentem se učiteli nesluší, jenomže já už jsem dávno dospělý muž a kromě bývalého vztahu kantora s žákem nás dnes již ohledně školy nic nespojuje. Nemyslím si proto, že bychom dělali něco špatného.
Autor: Šárka Cvrkalová
