Vztah jsem si vždy představoval jako souznění dvou lidí, kteří spolu chodí ven, společně obědvají, baví se, sledují filmy a usínají jeden vedle druhého. Všechno až na poslední bod seznamu vlastně s Alenou splňujeme. Přesto mě i tento jeden nedostatek trápí.
Jsme spolu už tři roky. Teprve rok spolu bydlíme. Chodíme na romantické vycházky, střídáme se ve vaření, jeden druhého překvapujeme. Všechno je dokonalé. Až na to, že musím spát v jiné místnosti než Alena.
Mám problém s chrápáním. Zkoušeli jsme úplně všechno
Alena vstává každý den brzy ráno do práce. Potřebuje se proto vyspat. Ráda ponocuje a chodí si lehnout až kolem půlnoci, proto je pro ni každá minuta spánku drahá. Jenomže moje chrápání ji budí, a já se proto musel odstěhovat do pracovny na gauč. Myslel jsem, že je to dočasné, ale mé chrápání se nezlepšuje.
Vyzkoušeli jsme všechny známé triky. Prohledali jsme snad celý internet, vyzkoušeli různé bylinky i předspánková cvičení, dokonce jsem zašel i k doktorovi, který mi ale řekl, že je to normální a nedá se s tím nic dělat. Alena se nějaký čas pokoušela moje chrápání překonat, ale ani špunty do uší nepomohly.
Zdroj: 123RF.COM
Trápí nás to víc, než by si kdokoli mohl myslet
Mnozí přátelé mi nerozumí. Prý proč se tak moc trápím. Nejde přece o nic jiného, než že spíme každý v jiné místnosti. Máme alespoň víc prostoru, nebudíme se navzájem… Jenomže my netoužíme po prostoru. Rád se v noci k Aleně přitulím, jenomže když usíná, musím její ruku položit stranou a v nejlepším okamžiku odejít, abych ji později nebudil. Po milování vedle ní nemohu usnout. Když se to náhodou stane, probudí mě dřív, než sama zabere, abych prý odešel, dokud ještě nespí.
Je to omezení, které se ve vztahu jen těžko překonává. Nejsem si ale jistý, zda je moje chrápání opravdu tak zlé, nebo je Alena přecitlivělá. Podobný problém přece musí řešit mnohem více párů, ale nikde jsem se nesetkal s tím, že by museli partneři spát odděleně. Trápím se a má to dopad i na náš vztah.
Když jsem ráno vstával vedle ní, cítil jsem se šťastně. Teď se probudím a zírám do dřevěné zdi pracovny, přemýšlím nad tím, jaké to bylo dřív. A říkám si, zda jsem začal chrápat až teď, nebo zda jí to dřív jenom tolik nevadilo.
Autor: Šárka Cvrkalová
