Alexandr předpokládal, že si najde ženu, s tou se usadí v krásném bytě, bude s ní mít rodinu a možná také psa. Nenapadlo ho, že se jeho život bude točit okolo jednoho stěhování za druhým. Nakonec se proto rozhodl, že v takovém kolotoči už dál žít nedokáže.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„Než jsem si někde stihl zvyknout, už jsme se zase stěhovali. Několikrát jsem to dokázal zvládnout, ale pak už jsem nechápal, proč se to děje. Nemohl jsem si najít práci, kamarády, nedokázal jsem si udržet zájmy.
Všechno se vždy s novým místem změnilo. Jakmile jsem měl pocit, že je konečně klid, do měsíce to bylo zase jinak. A tak jsem se nakonec usadil sám. Mám psa a na rodinu prozatím čekám,“ popisuje svou situaci čtenář.
Poprvé jsme se stěhovali kvůli místu
V prvním případě neměl Alexandr se stěhováním problém. S přítelkyní bydleli v malé garsonce a on potřeboval vlastní místnost kvůli práci na počítače. Našli proto byt, do kterého se po čase nastěhovali.
Najednou měli k dispozici obrovský obývací pokoj, ložnici a pracovnu. V novém bytě se páru žilo dobře asi tři měsíce, pak si ale Alexandrova přítelkyně usmyslela, že chce jinam. Důvod prý měly být peníze.
Zdálo se mi, že nijak nestrádáme, ale souhlasil jsem
Po čase přišla Alexandrova přítelkyně s tím, že zatímco za malou garsonku platili sotva deset tisíc, byt za dvacet si nemohou dovolit. On sice protestoval, že vydělávají dost, aby si mohli žít na vysoké noze, nakonec se ale nechal přemluvit.
„Šli jsme do bytu, který se mi moc nelíbil. Přišel jsem o možnost pracovny, přes den jsem byl v ložnici, abych měl klid na práci. Platili jsme sice o něco méně, ale ne o moc. Smířil jsem se s tím, že to tak je lepší než předtím.
Pohádala se se sousedkou
Po pár měsících si Alexandr zvykl na nové prostředí. Jednoho dne ale přišla jeho přítelkyně s tím, že se pohádala se sousedkou. On se tomu smál, dokud se ale neukázalo, že hádky se opakují častěji a častěji.
Nakonec mu přítelkyně řekla, že se musí odstěhovat, protože nebude bydlet vedle někoho takového. A tak ji Alexandr opět následoval. A to i přesto, že mu bylo jasné, jak to zase dopadne.
Byt byl ještě dražší než ten první
„Při posledním stěhování jsem své přítelkyní říkal, že je byt drahý a nebudeme zvládat platit nájem. Vždyť proto jsme se stěhovali z prvního bytu. Ona ale na má slova nedala, a tak jsme opět všechny věci tahali do nového bydlení.
A samozřejmě zbytečně. Už po dvou měsících se naše finanční rezerva ztenčila a nám bylo jasné, že to nezvládneme. Byt, který přítelkyně vybrala jako další, se mi ale vůbec nelíbil, rozhodl jsem se proto najít si vlastní,“ popisuje čtenář.
Nemělo to cenu
Když Alexandr navrhl své přítelkyni krásný menší a levný byt, ona mu odpověděla, že se do něčeho takového rozhodně stahovat nebude. Pokud prý na tom trvá, má se odstěhovat sám.
„Uvědomil jsem si, že to tak bude nejlepší. Sbalil jsem si svých pár věcí, které jsem odvezl jedním osobním autem. S nábytkem ať si při dvacátém stěhování pomůže sama. V novém bytě jsem šťastný a vlastně mi ani vztah nechybí,“ zakončuje Alexandr.
Autor: Šárka Cvrkalová
