Ve svém zaměstnání byla naše čtenářka spokojená. Ale od chvíle, kdy se s jejím šéfem rozvedla jeho manželka, začaly od něj směrem k jeho podřízeným padat velmi nemístné návrhy. Jenže on netušil, že Andrea má před ním o hodně navrch.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Konečně jsem našla práci svých snů
„Dlouho jsem po škole hledala práci, která by mi vyhovovala. Nebylo jednoduché přijít na to, kde budu nejvíce spokojená,“ sdělila nám Andrea s tím, jaké všemožné práce vystřídala.
Už ji nebavilo poslední zaměstnání, kde byla kancelář plná žen, od kterých se cítila utlačovaná. Dala výpověď a mezi tím už věděla, že ji přijmou na pozici asistentky ve velké firmě.
„Na začátku mi připadalo, že se cítím jako princezna z pohádky. Věděla jsem, že to je to, co budu chtít dělat. Hned první den mě seznámili s mým nadřízeným, pro kterého jsem měla být jeho pravou rukou,“ dodala, že tehdy to byl ještě úplně v pohodě chlap.
Změnil se poté, co se s ním rozvedla žena
„S holkami v práci jsme si myslely, že se po rozvodu dočista zbláznil. Začal všechny kolegyně nabalovat a mít k nim nevhodné poznámky. Bylo to až příliš okaté.
Prostě zhrzený chlap, co si chtěl něco dokázat. Naneštěstí vím o dvou kolegyních, které byly spokojeně vdané a podlehly mu,“ dodala smutně.
Její nadřízený věděl, že Andrea je stále slečna a že je nezadaná. Jeho touhy začaly tedy směřovat k ní. Potkali se spolu sami v kuchyňce a on ji pohladil po zadku se slovy, jak moc je krásná a že by s ním měla jít na víno k němu domů.
„Ruku jsem mu odtáhla, připadalo mi to od něj nechutné a slizké. Řekla jsem mu, že tohle si nepřeju a že by se měl vzpamatovat, protože se o něm všude v práci mluví. Jenom mi odvětil, že mám být ráda za to, jakou práci mám, a že taky možná brzo skončím.“
Divil se, odkud přišla moje pomsta
Andreu chování jejího nadřízeného vytočilo doběla. Věděla ale naprosto přesně, za kým má jít a co bude pravděpodobně dál následovat.
„Nevadil mi jako člověk a nechtěla jsem nějak narušovat náš tým. Jenže tohle bylo moc. Navíc to otravovalo v podstatě všechny holky u nás. Můj šéf netušil, že už delší dobu prožívám docela fajn románek s naším ředitelem.
O týden později, když jsme spolu trávili společný víkend na horách, jsem mu všechno řekla a popsala, jak mě šéf obtěžoval.“
Netrvalo dlouho a odezva přišla z vyšších míst. Všichni pak jen pozorovali, jak si Andrey šéf balí věci se sklopeným zrakem poraženého samce.
Autor: René Podhrázský
