Na střední školu vzpomíná Andrej se smíšenými pocity. Měl sice ve třídě pár přátel, kteří se ho zastali, když bylo třeba, většina spolužáků se mu ale spíše posmívala. Byl totiž nejmenší ze třídy. Kromě malé výšky zdědil také po matce celkově drobnou postavu, takže i mezi dívkami byl ve třídě nejslabší a při sportovních hrách ho nikdo nechtěl do týmu.
„Chtěl bych svým příběhem sdělit, že i když člověku všichni hází klacky pod nohy, pokud na sobě zamaká, určitě se může změnit,“ říká Andrej. Po letech tvrdé dřiny totiž na třídním srazu přátelům dokázal, že on rozhodně není ten, komu by se měli smát.
O srazu mi řekla snoubenka. Mě by ani nepozvali
Když se Andrej dozvěděl, že se bude konat třídní sraz, byl zklamaný, že pozvánku nedostal. Tou dobou byl ale již dva měsíce zasnoubený s dívkou, která na seznamu hostů byla. „Sára s námi chodila do třídy a byla všemi oblíbená. Ve škole se se mnou nikdy nijak extra nebavila, ale ani proti mně nic neměla. Tajně jsem po ní pokukoval jako každý kluk. Jenže já jako tintítko fakt neměl šanci proti ostatním,“ vzpomíná Andrej.
Zdroj: 123RF.COM
Nicméně po střední škole se hodně věcí změnilo. Jako jeden z nejchytřejších žáků se dostal Andrej na stipendium na vysokou, po jejímž dokončení začal pracovat v bance. Postupně se během několika let vypracoval na jejího ředitele. Kromě toho se rozhodl, že nechce být ženám jen pro smích, a pravidelně začal posilovat.
Zdroj: 123RF.COM
„Myslel jsem, že pokud budu jenom trpaslík, žádná žena si o mě ani neopře kolo. Tak jsem se jednou sebral a koupil si permanentku do fitka. A to jsem dobře udělal, protože tam jsem po letech narazil na Sáru. Po nějaké době jsem s ní začal chodit.“
Šel jsem na sraz nepozván. Skoro mě nepoznali
Andrej nejprve váhal, zda na sraz jít. Sára ho ale přemlouvala a poprosila ho, aby šel jako její doprovod. „No a tehdy mě napadlo, že aspoň všem vytřu zrak. Změnil jsem se.
Nikdo se mi už nebude smát,“ říká Andrej. A měl pravdu. Z malého vyhublého kluka s delšími vlasy se totiž stal dobře vypadající, svalnatý muž, od pohledu vážený. „Sice jsem vedle Sáry o půl hlavy nižší, ale nikdo si ani netroufl mít nějakou hloupou poznámku. Naopak jsem všechny dostal tím, že zrovna já, kterému se všichni smáli, si budu za půl roku brát třídní krasavici.“Když se navíc došlo k tématu práce, pochlubil se Andrej svým postem. Věděl, že pro všechny je najednou důkazem toho, že ačkoli byl terčem posměchu, nikdy se v životě nevzdal.
„Stejně jako já se může změnit každý. Chce to jen trochu pevné vůle a motivaci. Pro mě byla velkou pomocí Sára,“ dodává čtenář na konec příběhu.
Autor: Šárka Cvrkalová
