Svět je malý a náhody se dějí. Tato dvě pravidla si nedávno potvrdila pětatřicetiletá čtenářka Aneta. Setkala se totiž s někým, na koho už téměř zapomněla, a rozhodně nečekala, že je to ten, o kom tak často slýchá od své kolegyně. Musela se usmát ironii celé situace.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Bylo mi devatenáct a nebyla jsem zrovna světice,“ vzpomíná Aneta. „Měla jsem za jeden rok už třetího kluka. Michal byl fajn, ale tehdy jsem do něho nebyla zamilovaná. Měla jsem ho ráda a chodila jsem s ním spíše proto, abychom spolu mohli spát,“ přiznává se.
„I on věděl, že ten vztah nebude trvat věčně. Rozešli jsme se po několika měsících, ani vlastně nevím jak. Vztah zkrátka skončil jako ty předešlé. A my se po pár letech vydali každý na jinou školu a přestali jsme se vídat úplně.“
Nikdy by mě nenapadlo, že její Michal je i můj Michal
Aneta je se svou kolegyní zároveň skvělá kamarádka. Často si spolu během práce sedly na oběd a povídaly si o všem možném. Jednou se jí kolegyně pochlubila, že potkala muže jménem Michal.
„I když o něm mluvila snad půl roku skoro každý den, nikdy mě nenapadlo, že je to ten samý Michal, se kterým jsem kdysi chodila já. Neměla jsem ani tušení, že je ve stejném městě. Dlouhé roky jsem ho neviděla,“ popisuje Aneta.
„Poslouchala jsem každý den, jak moje kamarádka a kolegyně básní o jakémsi Michalovi, tak trochu jsem jí ho možná i záviděla. Ona ho totiž popsala jako dokonalého chlapa a fešáka, ale Michal, kterého jsem znala já, byl spíše takový rebel.
Když jsme se jednou potkaly s kolegyní na ulici a ona mi představila muže vedle sebe jako tolik opěvovaného Michala, musela jsem se smát. Hned jsem v něm totiž poznala toho, se kterým jsem měla první cigaretu a který mě doprovázel, když jsem se poprvé opila.“
Michal podle všeho Anetu na první pohled nepoznal, a když jí podával ruku, zdravil ji poměrně formálně. „Bylo mi do smíchu. Tehdy jsem s ním strávila nejednu noc a on mě teď ani nepoznal. Až když jsem se mu připomněla, došlo mu to.“
Opravdu se hodně změnil
Aneta se nediví, že podle vyprávění Michala nepoznala. Už za těch pár minut venku na ulici totiž poznala, že z něho vyrostl chlap na úrovni. „Kdyby mi někdo před pár dny řekl, že je to ten samý Michal, vysmála bych se mu,“ píše.
„Ten můj tehdy byl zahleděný sám do sebe, bavil se alkoholem a vymetal každou párty. Ale Michal teď je vysportovaný krásný muž, který se věnuje své přítelkyni, nekouří, nepije a má skvělou práci.
Trochu ho vlastně své kolegyni závidím a říkám si, že je škoda, že nám to tehdy nevydrželo. Na druhou stranu nevím, zda by se po mém boku změnil a zda bych ho po těch letech už neměla plné zuby,“ směje se čtenářka.
Její kolegyně a Michal sám se situaci také zasmáli, ačkoli Michal pak navrhl raději změnit téma. „Asi se bál, co bych na něho všechno práskla,“ říká Aneta.
„To je teď trochu problém v práci, protože moje kolegyně chce stále nějaké historky z dob, kdy jsem s Michalem chodila. A já nevím, kolik toho mohu na svého tehdejšího přítele naprášit,“ uznává.
Autor: Šárka Cvrkalová
