V životě jsem zažil mnoho hořkého zklamání. Jenomže já jsem nepoučitelný člověk s dobrodružným srdcem. A ze svých chyb se nejspíš nedokážu poučit, vždy doufám, že tentokrát to dopadne jinak. Velmi snadno se k člověku upnu a každý rozchod potom bolí. Jediným lékem pro mě je najít si nový vztah.
A proto skáču z manželství do manželství. Teď jsem požádal o ruku již pátou ženu. Ani ty čtyři předešlé rozvody mě nepoučily. Navázat vztah, ve kterém mi přítelkyně řekne ANO, je pro mě vždy cílem. Možná je to tím, že se po svatbě začnu chovat jinak. Proto mě ženy opouští a já truchlím do chvíle, než si najdu jinou.
Anežka byla typická žena z farmy
Zamiloval jsem se velmi mladý. Bylo mi dvacet. Dva roky jsem za Anežkou docházel jako pomocník na farmu a tajně si s ní proti vůli jejího otce začal. Později ale tatínek pochopil, že to myslím s jeho dcerou dobře. Nakonec nám dal požehnání a my se vzali. Jenomže ve svých čtyřiadvaceti letech jsem skončil sám. Manželství vydrželo sotva rok.
Denisa byla opatrná. Nakonec mi své ANO řekla
Seznámil jsem se s ní dva roky po rozvodu. Vztah byl zpočátku opatrný. Nerada mluvila o budoucnosti, soustředila se na to, co je teď a tady. Proto jsem s ní jen těžko mohl řešit, zda by si mě chtěla vzít. Po třech letech vztahu jsem to ale riskl a požádal ji o ruku. Souhlasila. Po svatbě nicméně litovala a opustila mě dva roky poté i s dvouměsíčním synem.
Zdroj: 123RF.COM
Bál jsem se dalšího vztahu. Marie mě přesvědčila, že jsem muž pro ni
Marie znala mou minulost a chápala, že mám o sobě pochybnosti. Miloval jsem ji, zároveň jsem se ale bál, že je na mně něco prokletého a že ji ztratím. Ona mi neustále dokazovala, že neodejde a že se nemusím bát. Proto jsem se nakonec rozhodl pojistit si to manželstvím.
Bylo mi tehdy třicet šest. Čtyři roky jsme žili šťastně, nakonec mě ale opustila kvůli jinému. Prý nemám hledat chybu v sobě, zkrátka potkala někoho, koho miluje víc než mě, ačkoli jsem dobrý muž a jednou údajně najdu takovou, co se mnou zůstane.
Ani Jana nezůstala
Pokračoval jsem tak jako obvykle. Truchlil jsem jen do chvíle, než jsem potkal Janu. Zamiloval jsem se do ní na první pohled a po roce ji požádal o ruku. Myslela si, že je to příliš brzy, ale přesto souhlasila. Bylo to brzy, po dvou letech jí došlo, že se se mnou nedá vydržet.
Teď mám už dva roky novou přítelkyni. Kamarádi se mi smějí, že dobře vím, jak to dopadne. Přesto vím, že mi to přejí. Jsou to jenom takové chlapské kecy a žerty. Doufám, že Romana bude konečně ta pravá. Jistý si tím ale rozhodně nejsem.
Autor: Šárka Cvrkalová
