Dostala jsem nabídku, kterou nešlo odmítnout. Šéf mě posílal na rok do Londýna, kde jsem se měla zúčastnit kurzu, a především práce na tamní pobočce naší firmy. Byla jsem z toho nadšená, ačkoli mě samozřejmě provázely také určité obavy.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Přeci jen to byl rok. Zpočátku jsem nevěděla, jak to říci příteli. Byli jsme spolu pět let a já měla pocit, že i tak dlouhé odloučení náš vztah ustojí.
Přítel souhlasil a já věřila, že to zvládneme
Zpočátku se sice tvářil všelijak, ale nakonec mi dal za pravdu, že podobná nabídka by už nikdy nemusela přijít. S mým odjezdem souhlasil.
Navíc mě uklidňoval, že dneska už je doba natolik moderní, že i tak velká vzdálenost nebude překážka. Plánoval, jak si budeme volat i přes kameru. Opravdu mě uklidnil.
První měsíce to bylo těžké
První týdny byly nejhorší. Hrozně se mi stýskalo. Dokonce jsem uvažovala, že se té příležitosti vzdám a vrátím se domů za přítelem.
Ten mě pořád ujišťoval, že je všechno v pořádku. Volali jsme si nejdříve každý den, a to i několikrát, když byla příležitost.
Pak jsem si zvykla. Najednou už do odjezdu domů nezbýval rok, ale jen tři čtvrtě. Pak už jen půl. Utíkalo to.
Uklidňoval mě, že se nic neděje
Najednou mi přišlo, že už na mě přítel nemá tolik času. Už jsme si nevolali několikrát denně, byla jsem ráda, když jsme se slyšeli jednou za dva dny.
Přítel mě uklidňoval, že se nic neděje. Že je vytížený v práci a pak padne do postele a hned spí. Uvěřila jsem mu. Proč bych neměla?
Po příjezdu domů na mě čekalo nemilé překvapení
Původně jsem odjela na rok, ale situace se nakonec vyvrbila tak, že jsem mohla svůj pobyt ukončit o měsíc dříve.
Příteli jsem o tom neřekla ani slovo, myslela jsem, že ho dřívějším návratem překvapím. Místo toho překvapil on mě, a to takovým způsobem, který bych nepřála nikomu.
Cizí žena v mojí posteli
Vrátila jsem se odpoledne. Přítel byl v práci, s čímž jsem počítala. S čím jsem ale nepočítala, byly věci cizí ženy u nás v bytě.
Už v předsíni jsem si všimla dámských bot, které rozhodně nebyly moje. V ložnici jsem našla dámské pyžamo. Bylo jasné, že cizí ženská spala v mojí posteli.
Všude po bytě byly věci, které nebyly moje. A mně došlo, že tu přítel někoho měl. A podle všeho delší dobu, aniž by se mi slovíčkem zmínil.
V šoku jsme byli oba dva
Mísily se ve mně hrozné pocity. Měla jsem vztek, zároveň jsem se cítila podvedená a ublížená, poté mnou cloumala žárlivost, a nakonec tohle všechno dohromady.
Když se přítel vrátil, byl v šoku. A já taky, protože jsem stále nedokázala zpracovat, že mě podváděl, a ještě si tu svoji přitáhl k nám do bytu.
Nic nepopíral, ani nemohl. Ta jeho krasavice dokonce měla i klíče. Dorazila asi půl hodinu poté. Tady už jsem neměla své místo. Vzala jsem si kufry, se kterými jsem se vrátila, a odešla jsem do hotelu. Tam jsem přemýšlela, co bude dál. Takový návrat jsem si rozhodně nepředstavovala.
Autor: Natálie Kabourková
