Porouchala se mi myčka. Od dětství mám odpor k mytí nádobí ručně – jezdívala jsem na tábory, kde jsem pokaždé vyfasovala službu v kuchyni, a při vzpomínce na rozmočený knedlík v obrovské kádi plné vody a dalších zbytků se mi žaludek divoce obrací.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Na internetu jsem si našla číslo na nějakého Pavla. Prezentoval se jako domácí kutil, žádná práce nebo oprava v domácnosti mu neměla dělat problém. Doufala jsem, že myčku uvede do provozu. Po jeho příchodu se ale místo opravy rozbitého spotřebiče začal věnovat něčemu úplně jinému. A já se nestačila divit.
Tohle už nikdy
Nejen tábory, ale také moje pohodlná matka ve mně vytvořila odpor k mytí nádobí. Odmalička jsem to byla já, kdo doma zastával tyhle práce, zatímco ona si lakovala nehty nebo vysedávala u telefonu a s někým si dlouhé hodiny povídala.
Myčka nádobí se tak stala mojí nejlepší kamarádkou – a to nekecám. Když se proto rozbila, propadala jsem panice. Při představě, že budu muset mýt nádobí ručně, jsem začala uvažovat nad plastovým nádobím, které hned vyhodím.
Doufala jsem v pomoc opraváře
Zavolala jsem na číslo, které jsem našla na internetu. Sympatický hlas domácího kutila mi slíbil, že se staví ještě toho dne v podvečerních hodinách a na rozbitou myčku se podívá.
Během odpoledne jsem dostala hlad. Chystala jsem se proto uvařit si nějakou večeři a volba padla na kus vepřového, který čekal v lednici. Honila mě mlsná na nějaký pěkný steak s bramborem.
Opravář se místo myčky začal věnovat úplně jiné věci
Opravář Pavel dorazil zrovna ve chvíli, kdy jsem se chystala hodit maso na pánev. Spěšně jsem mu otevřela, zavedla ho do kuchyně a během přípravy masa instruovala, co se stalo s myčkou.
Místo toho, aby se podíval na rozbitý spotřebič, začal dělat něco úplně jiného. Tašku s nářadím hodil pod stůl a vyhnal mě od sporáku. Potom vzal do ruky paličku na maso, poklepal dvě flákoty na kuchyňské lince, hbitě sáhl po pepři a soli a mezitím mě poučoval, že maso se takhle nepřipravuje a už vůbec se nedává na nedostatečně rozpálenou pánev.
Nestačila jsem se divit. Pozvala jsem si chlapa na myčku a on mi místo toho během chvíle připravil naprosto luxusně vypadající steak. Bylo mi hloupé nepozvat ho, aby si dal se mnou, a on přijal bez jediného slova. Prostě chlap, masu neodolal.
Došlo i na tu myčku
Ve finále jsem si s Pavlem u jídla opravdu dobře popovídala. Dozvěděla jsem se, že je vyučený elektrikář a domácími opravami si jen dobře přivydělává. A kromě toho, že umí opravit prakticky cokoli, i tu moji myčku, na kterou se po večeři podíval, umí taky fantasticky vařit.
A jak to vím? Nejen podle toho steaku, který vykouzlil během chvíle, ale také podle dokonalých vaflí, které mi o několik dní později udělal k snídani. Nebýt rozbité myčky a mého odporu k mytí nádobí, nepoznala bych velkého sympaťáka, se kterým nyní tvořím pár.
Autor: Natálie Kabourková
