Danu jsem požádal o ruku po čtyřletém vztahu. Nic jsem neplánoval, celé to vzniklo naprosto spontánně, o to krásnější to ale celé bylo. Dana byla dojatá a samozřejmě souhlasila. Pustila se do svatebních příprav a ode mě očekávala, že se aktivně zapojím. Datum svatby jsme stanovili na první červnový víkend, do našeho dne D tak zbývalo jen necelých šest měsíců.
Zajímala se jen o svatbu
Čekal jsem, že Dana bude jako kterákoli jiná budoucí nevěsta, a nemýlil jsem se. Od našich zásnub neřešila nic jiného než naši svatbu. Vybírala květiny, ladila dekorace do její oblíbené fialové barvy, procházela salony a společně s kamarádkou hledala ty pravé svatební šaty, přemýšlela nad svatebním menu, vyráběla pozvánky. Bylo toho hodně a o všem mě samozřejmě nezapomínala informovat. Vlastně jsme se nebavili o ničem jiném a mně z toho šla hlava kolem.
Před svatbou jsem ji nepoznával
Když do svatby zbývalo jen několik dní, začala se Dana chovat podivně. Připisoval jsem to nervozitě, která nevěsta není před takto výjimečným dnem nervózní. Dana byla hodně podrážděná, skoro se mnou nechtěla mluvit, vyhýbala se mi. Když jsem se jí na něco zeptal, buď mi jen něco odsekla, nebo raději neodpověděla vůbec. Proto jsem se jí snažil moc nepřicházet na oči a poslední dny před naší svatbou jsme se tak doma prakticky jen míjeli.
Doufal jsem, že se to po svatbě uklidní, že z Dany spadne nervozita a bude to zase moje milá přítelkyně, která měla vždy na rtech vřelý úsměv.
V den svatby jsem ji neviděl
Zdroj: Sazka
Podle zažitých tradic jsem v den svatby svou budoucí ženu neměl vidět. Byli jsme domluveni, že přes noc zůstane u své kamarádky, zatímco já budu spát doma. Ve svatební den jsme se měli vidět až těsně před obřadem. Ráno i dopoledne probíhalo podle plánu. S oblékáním mi pomáhal můj svědek, poté jsme se společně s dalšími hosty přesunuli před obřadní síň. Obřad jsme měli mít přesně s úderem poledne a všichni tam byli včas.
Až na nevěstu, po které jako by se slehla zem. Když se před obřadní síní neobjevila ani ve dvanáct hodin a dokonce ani o půl hodiny později, přičemž měla mobilní telefon vypnutý, začali jsme se o ni bát. Kde byla?!
Přišla jen SMS
Zdroj: 123RF.COM
Nevěsta se neukázala ani dvě hodiny poté, co jsme dávno měli mít po obřadu. Ten jsme museli zrušit, protože po nás měli jít na řadu další svatebčané. Kde ale byla Dana? Nikdo o ní nevěděl, dokonce ani její rodiče ne, protože ti stáli jako všichni ostatní svatebčané celí vyděšení před obřadní síní.
Poté mi v kapse zacinkala SMS. „Nezlob se, ale nemůžu si tě vzít. Zamilovala jsem se do někoho jiného, právě teď čekám na letišti a odlétáme spolu do Paříže. Snad mi to dokážeš odpustit,“ stálo v ní a mně se při jejím čtení zastavilo srdce. Dostal jsem kopačky ve svůj svatební den. Dana mi zmizela ze života prakticky ze dne na den a já už ji od té doby neviděl.
Autor: Nikol Kolomazníková
