Vždycky jsem opovrhoval lidmi, kteří si byli schopni půjčovat peníze na své rozmary. Je podle mě v pořádku vzít si třeba hypotéku nebo půjčku na důležité věci, půjčovat si ale peníze jen proto, abyste si mohli koupit nejluxusnější pračku nebo si zajet na týden do exotiky? Tomu jsem nikdy nerozuměl a vždycky jsem takové jednání odsuzoval.
Jako každá žena ráda nakupovala
Radku jsem si vzal před devíti lety. Byla po dlouhé době první vážná známost a my to tenkrát vzali tak trochu hopem – svatba byla už po půlroční známosti. Od začátku jsem Radku rozmazloval. Miloval jsem ji natolik, že jsem si přál, aby vedle mě byla šťastná. Proto jsem často přimhouřil oči nad její slabostí pro nakupování. Tu má přece každá žena, nebo snad ne?
Začala utrácet bez rozmyslu
Radka byla jako kterákoli jiná žena. Milovala kabelky, milovala boty, ráda se pěkně oblékala. Chtěla se mi líbit, proto často chodila ke kadeřnici, utrácela peníze za kosmetiku. Byl jsem rád, vypadala opravdu nádherně a moji kamarádi mi ženu záviděli. Často o ní říkali, že jsem měl vážně kliku, protože takovou kočku bych jen stěží pohledal. A měli pravdu, Radka byla vážně nádherná a svědomitě o sebe pečovala.
Čím více ale chtěla vypadat dobře, tím více utrácela. Peníze rozhazovala bez rozmyslu, nebylo dne, kdy by se domů nevrátila s několika taškami s novými úlovky, které ukořistila v nákupním centru. Boty, kabelky, voňavky, oblečení, kosmetika – měla toho tolik!
Zdroj: 123RF.COM
Chtěla na plastiku, ale neměla na ni peníze
Jednou si Radka usmyslela, že by chtěla nová prsa. Jenže plastika nestojí pár korun, naopak je to docela drahá záležitost. Neměli jsme na ni peníze, rozhodně ne nazbyt. Jenže Radka mě tak dlouho přemlouvala, až jsme kvůli plastice prsou sáhli do našich úspor. Veškerá finanční jistota padla na její nová prsa. Byli jsme bez rezervy, ale manželka byla spokojená, její dekolt byl perfektní.
Ani tím to ale nekončilo. Moje žena byla doslova posedlá nejen nakupováním, ale i úpravami sebe sama. Utrácela daleko více peněz, než kolik jsme měsíčně vydělali. Jelikož jsme měli společný účet, neuhlídal jsem všechny její výdaje a několikrát se stalo, že nás vyždímala do poslední koruny. A já pak neměl peníze na placení účtů.
Kvůli jejím rozmarům jsem si půjčil
Peníze jsem si proto půjčoval u kamarádů a rodiny, alespoň jeden z nás musel zůstat nohama na zemi a platit výdaje. Radka nakupovala jako smyslů zbavená. Utrácela tisíce za značkové kousky, nevydržela jeden jediný den, aniž by neutratila alespoň pár stovek a domů nedonesla nové oblečení nebo boty.
Zadlužil jsem se, kam jsem se podíval, a neměl peníze na to, abych své dluhy splácel. Radku to nezajímalo, dál utrácela bezmyšlenkovitě a nestarala se o to, že nemáme na účty a poplatky. Nakonec jsem byl dohnán k tomu, abych si půjčil v bance peníze na zaplacení dluhů u přátel a rodiny, kteří na mě tlačili. Nikdo nemá rád, když mu dlužíte peníze. Kvůli rozmarům své ženy jsem se stal jedním z těch, které jsem dříve odsuzoval.
Mám dluhy a ženu závislou na nákupech, která si odmítá přiznat svůj problém, rozhazuje naše peníze a odmítá se jít léčit. Jak dál? Netuším!
Autor: Nikol Kolomazníková
