Daniel (35): Můj šéf je na kluky. Aby toho nebylo málo, mám špatný pocit, že se mu líbím

Daniel pracuje v menší účetnické firmě. V kanceláři s ním sedí dalších sedm lidí a za prosklenými dveřmi sedí jeho šéf. Ten se nijak netají tím, že je homosexuál. Nikdo v práci s tím neměl ještě donedávna problém. Teď má ale Daniel pocit, že o něho šéf projevuje zájem.

„Nemám problém s nikým. Mám homosexuální přátele a jsou to skvělí lidé. Ani u mého šéfa mi to nijak zvlášť nevadilo. On by měl ale pochopit, že já takový nejsem,“ říká Daniel.

Žiju sám. To ještě neznamená, že jsem na kluky

Pokud Daniel zrovna nepracuje, zajde do fitcentra nebo do bazénu. Bydlí sám a nikdo a nic ho neomezuje. „Je pravda, že lidi v mém věku už přemýšlí o dětech, já se ale soustředím na práci a na věci jako vztah zkrátka nemám čas. Mám velkou spoustu zájmů a žena by mě zatím jenom omezovala.

Samosebou, že nechci skončit sám, chci si někoho najít. Jenom ne právě teď,“ říká o sobě. Dodává, že se ho neustále na jeho osobní život někdo vyptává a jemu už to leze krkem.

Několikrát se ho dokonce ptali, zda není gay, on ale vždy jen se smíchem odpověděl, že si je celkem jistý, že je na holky. A to samé řekl i svému šéfovi. „Bavím se s ním jako s kamarádem. Je to pořád nadřízený, takže z nás nikdy nebudou nejlepší přátelé, ale ví o mně tak nějak všechno. A to je možná právě chyba.“

Pořád se na mě usmívá a snaží se navázat konverzaci

I když má Daniel se svým nadřízeným dobrý vztah, přiznává, že mu jeho chování občas vadí. „Gayové jsou někdy takoví až moc úlisní. Vím, že za to nemůže, ale vadí mi jeho vysoko postavený hlas, jeho pohyby, jeho chování. Jako člověk není špatný, ale když na mě promluví, přeběhne mi mráz po zádech,“ přiznává se Dan.

Navíc to podle něho poslední dobou vypadá, že se do něho šéf zakoukal. Neustále za ním totiž chodí, snaží se s ním navazovat rozhovor, usmívá se. „Přijde třeba uprostřed pracovní doby k mému stolu, opře se a ptá se, jak se vede. To by nebylo nic neobvyklého, ale ostatním to nedělá. A oni se mi začínají pošklebovat, že po mně šéf jede. Nevím, co mám dělat,“ přiznává Daniel.

Šéfa se nechce nijak dotknout, protože má svou práci rád. Nechce urazit ani jeho osobně. Vypadá to ale, že pokud nic neřekne, mohl by si to nadřízený vyložit tak, že mu jeho chování lichotí. „Jsem v zoufalé situaci a nevím, jak se zachovat, abych z toho nevyšel jako homofob,“ stěžuje si čtenář.

Autor: Šárka Cvrkalová