Někdy je potřeba dostat od života trochu zabrat, abychom si uvědomili, co všechno děláme špatně. S tím se nám do redakce ozval čtenář Daniel, muž, který se neustále za něčím hnal. Neměl chvilku volnou. Nestačil střídat všechny své koníčky a přesčasy v práci, manželce nevěnoval příliš svého času, protože měl hned několik milenek. Jeho život byl obrovský chaos. Poté, co měl autonehodu, ze které vyvázl s těžkými zraněními, se rozhodl svůj život změnit.
Žil jsem v chaosu. Autonehoda byla výsledkem
„Ze začátku jsem se snažil jenom skloubit rodinný život s prací. Zůstával jsem dlouhé přesčasy, abych vydělal peníze a mohl manželku se synem poslat na dovolenou, na kterou jsem kvůli práci nemohl s nimi. Tím jsem si je kupoval. Kdykoli byli pryč, některá z žen kolem mě toho využila, aby mě dostala do postele. A já nikdy neprotestoval,“ přiznává čtenář.
Kromě práce, rodiny a milenek se Daniel snažil marně také věnovat svým koníčkům. „Hrál jsem v jedné malé kapele na bicí, ale pro nedostatek času mě vyhodili. Jezdil jsem na motorce, ale pak jsem na ni neměl čas, a tak zůstala stát v garáži. Poslední, co mi zůstalo, byly tenisové večery s kamarády.“
Právě na jeden takový tenisový večer Dan pospíchal, když měl onu nehodu. „Nestíhal jsem. Jel jsem pozdě z práce, dokonce jsem musel odmítnout milenku, která se se mnou chtěla sejít. Měl jsem jich plné zuby. Proběhnout se po kurtu s přáteli bylo to, co jsem si přál. Ale jel jsem zkrátka až moc rychle. Vyletěl jsem z jedné prudké zatáčky přímo do stromu. Probudil jsem se až v nemocnici.“
Zlomené končetiny a plačící rodina. Pochopil jsem své chyby
Když se Daniel probudil, seděla vedle něho na křesle jeho manželka. „Brečela štěstím, že jsem konečně vzhůru,“ popisuje Daniel. „Hned začala vyprávět, že je syn u chůvy, že u mě sedí už hodiny, že jsem dlouho spal.“ Daniel utrpěl komplikovanou zlomeninu stehenní kosti a ruky.
Také otřes mozku a vnitřní krvácení. „Podle doktora jsem měl štěstí, že jsem se připoutal, jinak už bych tu taky nemusel být,“ říká. Po návratu z nemocnice se Dan rozhodl, že konečně zvolní. „V práci jsem si přestal brát přesčasy. Vztahy s milenkami jsem postupně ukončil. Kvůli rehabilitacím jsem se na tenis nějaký ten čas nedostal, využíval jsem proto večery k tomu, abych byl s rodinou,“ říká.
Podle svých slov díky tomu pochopil, o čem život skutečně je. „Mám milující rodinu a celý život před sebou. Nechci si ho zničit tím, že budu neustále v chaosu. Myslím, že mě nehoda naučila to nejdůležitější.“
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Autor: Šárka Cvrkalová
