Nejspíš každý z nás už se někdy otočil na zvolání svého jména, které ale nebylo určeno jemu. David se do takové situace dostává velmi často. On i jeho dva nejlepší kamarádi totiž mají jména stejná. A tak není divu, že občas dojde na nějakou vtipnou situaci.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„Samozřejmě mezi sebou máme přezdívky. Ale najde se vždycky spousta lidí, kteří nám říkají jednoduše jménem. A to včetně našich přítelkyň. Několikrát jsme se už nasmáli, když se přihodila nějaká vtipná záměna jmen.
Jenže někdy to může ohrozit i celý výlet. Nedávno jsme totiž já, dva další Davidové a naše přítelkyně vyrazili kempovat k řece. A na světě bylo najednou hned několik vtipných, ale i tak trochu trapných historek,“ popisuje čtenář.
Nikdo nevzal stan
Když se jede kempovat, je jenom pár věcí, na které se opravdu nesmí zapomenout. Jednou z nich je stan. Jelikož se ale parta kluků neshodla na tom, který z Davidů bude stany brát, nakonec nebyl k dispozici ani jeden.
„Naštěstí se to po nějaké chvíli vyřešilo tak, že se moje přítelkyně pro dva stany otočila autem. V jednom menším jsem měl spát já s ní a druhý David s přítelkyní. Ve druhém spal třetí David s jeho přítelkyní,“ vysvětluje zmatenou situaci čtenář.
Viděla víc, než měla vidět
Hned druhý den ráno se David rozhodl, že se převlékne ve stanu do plavek. Využil toho, že jsou všichni pryč. Myslel si, že jsou dávno v řece. V půlce převlékání ale do stanu nakoukla přítelkyně jeho kamaráda.
„Začala se omlouvat a velmi rychle vycouvala, i tak ale viděla něco, co jsem si úplně nepřál, aby viděla,“ popisuje David. „Skoro půl hodiny jsem se červenal a nedokázal vylézt ven.“
Narušitelka mu pak vysvětlila, že když se ptala, kdo je ve stanu, odpovědí jí byla věta: „Jenom David.“ Myslela si, že se mluví o jejím Davidovi, a tak chtěla za ním. „Přesně takhle v naší partě vznikají historky,“ směje se autor příběhu.
Bylo mi trapně, vymyslel jsem ale odvetu
I když dívka tvrdila, že nic neviděla, David si byl jistý, že viděla až dost. Bylo mu trapně, přemýšlel ale, jak se pomstít. Nakonec přišel nápad večer, když se parta posilnila alkoholem.
„Neopili jsme se moc, to bychom si u vody nedovolili. Nějaké to pivo ale stačilo k tomu, aby vznikl nápad jít se koupat nazí. Řekl jsem ostatním, že tím pádem uvidíme všichni všechny a nebudu si muset připadat hloupě jenom já.“
K jeho velkému překvapení parta souhlasila a kolem desáté hodiny večerní se v řece koupalo šest nahých mladých lidí. Jelikož bylo přítmí a každý se soustředil na to, aby co nejvíce ukryl své tělo, nikdo si vlastně ostatních ani moc nevšímal.
„Moje odveta tak nebyla úplně odvetou, ale podařilo se mi zahlédnout alespoň něco málo. Zase jsem to ale nepřeháněl, aby moje přítelkyně netvrdila, že okukuju jiné,“ směje se David.
V závěru příběhu dodává, že podobných situací se jemu a kamarádům děje opravdu hodně. „Na druhou stranu, když se někomu představujeme, snadno si nás zapamatuje,“ dodává se smíchem.
Autor: Šárka Cvrkalová
