Když moje žena před třemi lety přišla s tím, že by chtěla miminko, odmítl jsem. Na dítě jsem tehdy nebyl připravený. Byla zklamaná a od té doby to s námi šlo z kopce. Neustále na mě tlačila, proč s ní prý nechci založit rodinu, hádali jsme se a naše manželství se pomalu rozpadalo.
Přesto se naskytly i světlé chvilky, a tak se po třech letech neustálých hádek stalo, že má žena nečekaně otěhotněla a porodila zdravého syna. Ačkoli jsem věděl, že na výchovu dítěte ještě stále nemám, měl jsem z potomka radost. Bohužel to ale manželství nezachránilo.
Zdroj: 123RF.COM
Hádali jsme se i nadále. Moji ženu dokonce podpořil i můj táta
Až později jsem pochopil, proč se tolik staví na její stranu. Žena se o malého Tobiáše příliš nestarala. V noci jsem k němu vstával já, po práci jsem s ním trávil čas, zatímco ona byla kdo ví kde, ve firmě jsem potom padal únavou. Začal jsem ji obviňovat, že neustále chtěla dítě, ale teď se o něj starám já. Ona ale do sporu zatáhla i mého otce, který k nám často chodí na večeře. A ten se postavil na její stranu.
Nechápal jsem to. I když táta musel vidět, jak je ze strany matky Tobiášek zanedbávaný, přiklonil se na její stranu. A já bych se postaral rád, jenomže jsem vůbec neměl tušení, co a jak s takovým plačícím dítětem. Mám syna rád, jenomže si připadám jako neschopný otec, který své dítě nedovede utišit.
Manželka se mi přiznala k nevěře. Odešla ode mě a Tobiáše mi nechala na starost
Při jedné z hádek konečně vyšla pravda najevo. Všechny ty večerní výlety, dny, kdy nebyla doma, důvody, proč se nestarala o naše dítě… Byl jsem rozzuřený a chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, co říká. Prý má už delší dobu někoho jiného. Dítě jsem s ní nechtěl a Tobiáš byl jenom chyba, která ji přesvědčila o tom, že se mnou nechce být. Podvádí mě prý s mým vlastním otcem!
Zdroj: 123RF.COM
Ještě ten den jsem jí sbalil kufry. Nezdálo se, že by s tím měla problém. Věděla totiž, že můj táta ji přivítá s otevřenou náručí. Nechápal jsem to. Dva nejbližší lidé se ke mně obrátili zády. Jak navíc mohla o našem synovi říct, že je „chyba“? Tobiáš není chyba, ale můj potomek, kterému jsem odhodlán dát všechno.
Starost o dítě mě vyčerpává, ale miluji ho a nikdy se nevzdám
Najal jsem si chůvu, abych nebyl na výchovu syna úplně sám. Velmi špatně zvládám starost o něj, ale dělám, co mohu. Snad to jednou v budoucnu ocení. S manželkou se rozvádím. U soudu se pokusím získat její souhlas ke svěření dítěte do mé péče, aby si na něho později nemohla nárokovat žádná práva. Je to můj syn, ona se o něho nikdy nestarala, a navíc ho považuje za chybu, proč by k němu taková žena měla mít přístup? Udělám vše pro to, abych z Tobiáše vychoval dobrého člověka.
Autor: Šárka Cvrkalová
