Opravdu (ne)povedený první den v nové práci zažil David. Z prožitého zážitku mu dokonce bylo natolik trapně, že se rozhodl následující den do zaměstnání nejít. Takovou potupu by zřejmě nepřál ani největšímu nepříteli.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Každý z nás se během života minimálně jedenkrát dostal do úsměvné, ba dokonce trapné situace. David si svoji poslední zkušenost bude pamatovat ještě hodně dlouho.
Před nástupem do práce jsem byl značně nervózní
V důsledku koronakrize, která se tu přehnala, jsem přišel o původní zaměstnání. Fabrika, ve které jsem ještě před několika měsíci pracoval, neustála nátlak a vedení se rozhodlo nadobro zavřít.
Naštěstí se mi podařilo najít si nové místo. Před nástupem do zaměstnání jsem byl značně nervózní – v předešlé práci jsem setrval osm let a nyní jsem měl začínat zase od píky. Jako nováček mezi zkušenějšími.
Netušil jsem, že můj první den v práci bude zároveň dnem posledním. To, co se mi přihodilo, totiž naprosto všechno změnilo.
Na výběr toho moc nebylo. Vzal jsem první nabídku, která se naskytla
V našem malém městě toho, co do pracovních nabídek, moc k dostání nebylo. Když tedy přišla nabídka na pozici seřizovače v jedné místní firmě, i na popud manželky jsem to vzal.
Znamenalo to však nastoupit do převážně ženského kolektivu – jednalo se o práci na stavech, kde to byla ženská vedle ženské.
I to byl důvod, proč jsem byl nervózní. Byl jsem zvyklý na samé chlapy a tady to byl doslova babinec. Doufal jsem však, že mě rychle přijmou mezi sebe. Na to však nedošlo…
Takhle jsem se ještě nikdy v životě nestyděl
Skončila pracovní směna a my jsme se odebrali do sprch. Trefil jsem do pánské sprchy, kde jsem se svlékl a vlezl pod sprchu.
Najednou mi došlo, že jsem si nevzal ze skříňky v šatně sprchový gel. Aby toho nebylo málo, tašku s věcmi včetně gelu jsem nechal na dílně.
Jen ve spodním prádle jsem se vydal na dílnu. Věděl jsem, že to bylo do sprch jen kousek, a doufal, že nikoho nepotkám. Bundu jsem našel, vzal jsem tašku se sprchovým gelem a upaloval zpět do sprch. Jak jsem to v nové fabrice ještě neznal, spletl jsem si dveře a místo do pánských sprch vlezl k ženským – a ty, jak už to tak bývá, byly všechny prakticky nahé.
V tu chvíli by se ve mně krve nedořezal. Takhle trapně mi ještě v životě nebylo!
Další den už jsem nepřišel
Ženské samozřejmě začaly křičet, některé mi dokonce vynadaly do úchylů. Co nejrychleji jsem odtamtud zmizel, ale už bylo pozdě – stalo se a vzít to zpět nešlo.
Na sprchu jsem se toho dne vykašlal a co nejdříve zmizel z firmy. Následující den už jsem do práce nepřišel – zavolal jsem, že nedorazím, a jelikož jsem byl ve zkušební lhůtě, více jsem toho říkat nemusel.
Na tuhle trapnou situaci budu ještě hodně dlouho vzpomínat.
Autor: Nikol Kolomazníková
