Denis si dlouhou dobu myslel, že je Martina jeho životní láskou. Zpočátku se k němu chovala mile, pak spolu začali bydlet a on si uvědomil, že to možná byla jenom prvotní zamilovanost, která Martinu ke vztahu přesvědčila. I když byli stále spolu, ona k němu přestala projevovat emoce. Aby si ji udržel, začal jí kupovat drahé dárky a vymýšlet složitá překvapení. Ona ale nic z toho neocenila. Svůj příběh nám do redakce zaslal, aby varoval ostatní, že drahými dary si žádnou ženu koupit nelze, pokud vás skutečně nemiluje.
„Bál jsem se, že o ni přijdu. Proto jsem se opravdu snažil být originální. A čím víc jsem jí byl ukradený, tím dražší dárky jsem vymýšlel. Ale všechno bylo málo platné,“ svěřuje se Denis.
Nejprve jsem jí nosil růže a vyrobené dárky
Když se Denis po třech měsících společného soužití začal obávat odloučení, vsadil nejprve na klasiku. „Myslel jsem, že si jí málo všímám. Sice jsme spolu občas spali, jinak jsme spolu ale skoro nebyli. Neobědvali jsme spolu, o práci jsme sotva promluvili, nepřemýšleli jsme o budoucnosti. Přišlo mi to spíš, jako kdybychom byli jen spolubydlící s výhodami,“ říká Denis. „A tak jsem myslel, že třeba dárky přesvědčí nás oba o tom, že je mezi námi všechno v pořádku.“
Denis začal nosit po práci domů Martině růže, které ale jen uvadaly. „Skoro měsíc jsem jí nosil každý den jednu. Dala je sice do vázy a poděkovala, ale už jim vodu nevyměnila. A po pár dnech je jednoduše bez emocí vyhodila,“ svěřuje se. „Měl jsem za to, že není na květiny. Tak jsem jí skládal origami, upletl jsem náramek, dokonce jsem jí na tričko vlastnoručně nakreslil její oblíbenou postavu z filmu – Severuse Snapea. Ale tričko ani náramek nikdy nenosila, origami skončila všechna v koši.“
Vsadil jsem na peníze. I to bylo zbytečné
Denis se snažil s Martinou o jejím chování mluvit, ale ona mu vždy řekla, že je vše v pořádku. „Mým obavám se jenom smála a vždy to skončilo usmiřovacím sexem. Jenomže já měl pocit, že to je právě jediné, o co v našem vztahu jde,“ přiznává čtenář. Dál proto zkoušel získat city své drahé pomocí darů.
„Ve spaní jsem jí měřil prsty, abych vybral správnou velikost prstenů. Stejně je nenosila. Prohlédl jsem ve skříni její oblečení, abych zjistil, jaké značky ráda nosí. Nakoupil jí miliardu triček. Nikdy si je nevzala na sebe.“
Celý příběh má očekávaný konec. Po dalším půlroce se pár rozešel. „Ptal jsem se jí, proč nikdy nenosí dárky ode mě, proč si jich necení. Ona mi na to řekla, že nad tím sama přemýšlela, že je to nejspíš tím, že pro ni už nejsem tak důležitý jako kdysi. Po té debatě jsme se rozešli. Musel jsem uznat, že ona mě nikdy nemilovala jako já ji,“ říká Denis. „Dnes jsem za to rád, mám novou dívku, se kterou jsem šťastný. Žádné dary jí kupovat nemusím. Miluje mě a oba to víme i bez drahých prstenů.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Autor: Šárka Cvrkalová
