Denis si ze svého dětství pamatuje především křik a nadávky. Už jako malému mu rodiče neustále opakovali, že ho nikdy nechtěli. Přišel prý na svět omylem a podle toho se k němu také chovali. Proto začal mít v brzkém věku psychické problémy.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„V osmnácti letech jsem odešel od rodiny. Začal jsem pracovat brigádně, abych se nějak uživil, spal jsem u kamarádů, později ve firmě, kde jsem dělal dělníka, když to šlo,“ popisuje.
„Připadal jsem si vždycky méněcenný. To, co mi rodiče odmalička vtloukali do hlavy, se v ní nakonec usadilo. Byl jsem někdo, koho nikdo nemá rád, koho nikdo nechce. Nežil jsem, ale přežíval,“ vysvětluje svou minulost.
Ublížil jsem mnoha lidem
Denis vypráví, že měl kolem sebe vždy nějaké osoby, na které se mohl spolehnout. Nikoho z nich ale nenazýval přítelem. „Bylo mi jedno, komu ublížím. Věděl jsem, že když půjdu za některými lidmi, pomohou mi, ale neměl jsem v plánu se jim odvděčit,“ říká.
„Slíbil jsem, že vrátím peníze, že s něčím vypomůžu, nebo že se polepším. Za dvě hodiny jsem o tom už ale nevěděl. Vydělával jsem si jenom na to, abych měl kde spát. Nepřemýšlel jsem o vztazích ani o rodině.“
Denis přiznává, že měl několikrát nějakou dívku, ale pokaždé s ní byl jen kvůli výhodám, které mu vztah přinášel. Nenapadlo ho, že by se právě kvůli vztahu mohl změnit. Na lásku nevěřil.
Změnila mě blondýnka s modrýma očima
„Když jsem potkal Týnu, myslel jsem, že je to holka jako každá jiná. Byl to můj typ, to ano. Byla krásná, blonďatá, s modrýma očima. Nejprve jsem s ní byl kvůli její vzhledu, trvalo to dlouho, než jsem zjistil, že mě k ní táhne víc než jen to jedno,“ vysvětluje.
„Najednou jsem si uvědomil, že kdyby mě Týna opustila, asi bych pocítil něco, čemu se říká lítost. Bylo mi tehdy skoro třicet a neměl jsem až na ni a na mizernou práci skoro nic. A najednou jsem kvůli ní chtěl mít víc,“ říká Denis.
Začal jsem se léčit
Po několika letech ve vztahu Denis pochopil, že Týna není jen úlet. I přesto, že on se k ní někdy nechoval hezky, ona mu všechno odpustila a snažila se mu pomoct. On byl v její přítomnosti šťastný, ale jinak se nic nezměnilo.
„Byl jsem pořád ten stejný dělník, který je nepříjemný na lidi a kamarády od sebe odhání. A Týně se to nelíbilo. Nechtěl jsem se změnit kvůli sobě, ale kvůli ní. A tak jsem poslechl a začal docházet k psychologovi.“
Až tam se Denis podle svých slov naučil vážit si sám sebe. Došlo mu, že věci, které dělá, mají nějaký smysl. Pracoval na sobě a našel si pár kamarádů. Lépe řečeno si uvědomil, že kamarády má.
„Někteří lidé tu pro mě byli vždycky. Já jsem jenom netušil proč. S léčbou mi konečně došlo, že pro některé okamžiky v životě se vyplatí nebýt sám. Našel jsem si lepší práci, ale jelikož neumím nic jiného než pracovat rukama, skončil jsem zase na stavbě.“
Denis se podle svých slov v současné době snaží pracovat sám na sobě. Se svou přítelkyní je už přes deset let. Dlouhé roky dochází k lékařům, s kamarády jezdí na výlety a myslí na to, že může být lepším člověkem, než byli jeho rodiče.
Autor: Šárka Cvrkalová
