Pojem podpantoflák získal v domácnosti Doroty a jejího muže Petra úplně jiný rozměr. Dorota se totiž netají tím, že si svého manžela dokonale ochočila. V e-mailu, který nám napsala, se svěřila, že jí musel platit i za pouhý polibek.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Nic z toho přitom neplánovala. Situace prý vyplynula sama a co víc – manžel jí to dovolil. Dle jejího názoru je to tak, že kdyby byl Petr alespoň trochu chlap, nic z toho, co mu časem začala provádět, by se rozhodně nestalo.
Hrozně mě naštval
Manžel rozhodně není pedant na pořádek. Asi jako každý druhý chlap nechává ponožky na podlaze, kalhoty přehozené přes židli v kuchyni. Jednou už mě to vytočilo, spustila se hádka. Byla jsem ten den podrážděná, chytla jsem se úplné maličkosti a na manžela začala hrozně ječet.
Čekala jsem, že mi v hádce bude oponovat, že mi tzv. vrátí úder, ale on jen sklopil uši a začal se omlouvat. Jeho reakce mě tehdy hodně zaskočila.
Omotala jsem si ho okolo prstu
Postupně jsem si začala manžela omotávat okolo prstu. Stačilo se na něho zle podívat nebo naznačit zvýšení hlasu a sám si po sobě začal uklízet věci. Nevím proč, ale dodávalo mi to jistý pocit sebevědomí. Nebývá časté, že má žena nad mužem navrch.
Přesvědčila jsem ho i o tom, že nepotřebujeme dva účty, jeho výplata začala chodit na můj účet. Dokonce mi dal i kartu.
Něco chceš? Zaplať!
Manžel mi hodně dovolil. Když jsem našla hrníček od kafe v ložnici, vytočila jsem se a manžel, abych na něho nekřičela, mě začal prosit, ať si zajdu do města na nákupy. A prý ať utratím, kolik chci. Toho dne jsem domů přišla s několika novými kousky a na hrníček od kafe jsem zapomněla.
Zašlo to až tak daleko, že mi musel slíbit nákupy i tehdy, dožadoval-li se intimností v ložnici. Přemlouval mě, že jestli k něčemu dojde, můžu si koupit něco na sebe. Zalíbilo se mi to a rychle jsem si na to zvykla. U nás doma to začalo fungovat stylem „jestli něco chceš, zaplať“. A mně to vyhovovalo.
Podle sestry se k manželovi nechovám fér
Jednou jsem se nad skleničkou vína, již lehce ovíněná, svěřila sestře, jak to u nás doma chodí. Se smíchem jsem pomlouvala svého muže. Vyprávěla jsem jí o tom, že když po mně něco chce, musí mi dát peníze nebo svolení koupit si, co budu chtít.
Čtěte také:
Libuše (53): Bojím se, že neovládnu své tajné touhy. Manžel by mě okamžitě vyhodil z domu
Myslela jsem, že se tomu společně zasmějeme, ale to jsem se přepočítala. Sestra si mě změřila odměřeným pohledem a s odporem v hlase mi řekla, že se k němu nechovám fér. Je pravda, že mi manžel platil i za obyčejný polibek nebo pohlazení. Vždycky jsem za to něco dostala, přitom by to pro mě měla být samozřejmost.
Po rozhovoru se sestrou jsem vystřízlivěla daleko rychleji. Mohla za to její reakce na moje chování. Došlo mi, že už to asi vážně přeháním a že můj manžel, byť by tedy mohl být větší chlap a doma si více dupnout, si tohle vážně nezaslouží.
Autor: Natálie Kabourková
