Za pomalu třicet let manželství už jsem se naučila žít s mnoha manželovými nedostatky, které po těch letech přehlížím, a prostě ho beru takového, jaký je. Jsou ale věci, které mi stále přijdou nechutné, a kdykoli jsem jich svědkem, zvedá se mi žaludek.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Můj manžel Jaromír je správný chlap se srdíčkem na správném místě. Jsem vedle něho šťastná a v životě bych neměnila. Co bych ale uvítala, by byl konec těch jeho odporných praktik, které dělá. Z těch je mi upřímně zle.
Naivně jsem si myslela, že ho změním
Asi jako každá druhá jsem se vdávala s představou, že si manžela změním k obrazu svému. Která z nás nevstupovala do svazku s takovou vidinou? Vždyť s muži se dá pracovat, a když se žena správně snaží, nakonec si svého miláčka vycvičí.
Ano, i já měla takovou představu, která se bohužel roky nesetkávala s realitou. Byly věci, které se mi u manžela podařily změnit. Ty odporné ale přetrvávaly.
Když to dělá, chce se mi zvracet
Nevím, jestli to dělají i jiní chlapi, nebo jestli jen já mám doma takové čuně, protože tohle jsou věci, o kterých bych nemluvila ani s kamarádkou. Samotné je mi z toho zle.
Tolikrát jsem manželovi říkala, že se to dá dělat i jinak. Jenže on ne. A když vidím, jak sedí u televize a kouše si nehty na nohou, zvedá se mi žaludek.
Nejhorší na tom je, že nehty neplivne na zem, což by mě sice rozčilovalo, ale možná bych to přežila. On ty nehty potom spokojeně přežvykuje, až z nich nakonec nic nezbude. A z toho se mi chce zvracet!
Jsem z něho nešťastná
Kousání nehtů na nohou není to jediné, čím mě manžel vytáčí. Kolikrát ho vidím, jak se dloube v nose a potom to, co tam najde, jednoduše odpinkne kamsi do prostoru.
Při úklidu pak kolikrát natrefím na nějaké nechutné překvapení, které mi tu manžel nechal. A nedá si říct. Nevezme si kapesník, aby si nos utřel. Ne, on to prostě prstem odstřelí, a ještě sleduje, jak daleko se mu to povedlo.
Jsem jediná, kdo má doma prase?
Můj manžel je férový chlap. Skvělý manžel, ten nejlepší otec pro naše děti. Bohužel je ale také strašné prase. Jsem jediná, kdo má doma takové čuně?
Už nevím, jak na něho. Kdykoli na tohle téma začnu a zlobím se, řekne mi, že starého psa novým kouskům nenaučíš. A tím to pro něho hasne. Co mám dělat? Jsem zoufalá…
Autor: Nikol Kolomazníková
