Některé kapitoly našeho života zkrátka chceme nechat za sebou, a tak o nich nikdy nikomu neřekneme. A jednu takovou přede mnou moje žena dlouhé roky skrývala. Dokud jsem při úklidu půdy nenašel starý deník, který si před dvaceti lety začala psát. Samozřejmě jsem byl zvědavý a rychle jsem se začetl. Nestačil jsem se divit.
Poslední stránka byla označena datem z roku 2005. Tehdy bylo mojí ženě dvacet pět let. Záznam byl o nějakém muži, se kterým strávila noc. Měl bych sice žárlit, ale bylo to dávno předtím, než jsme se poznali, rychle jsem tedy přeskočil na jiný záznam. Brzy mi ale došlo, že spíše než o deníček se jedná o seznam mužů, se kterými se kdy moje žena vyspala.
Začalo to nevinou sázkou. Ona se ji rozhodla vyhrát
Nejprve jsem si chtěl deníček přečíst, potom mě ale svědomí přesvědčilo, abych o něm se ženou mluvil. Když jsem jí knížečku ukázal, byla překvapená a ptala se, jak moc jsem toho četl. Když pochopila, že už tuším, o co jde, přiznala se, že doufala, že se deník navždy ztratil. Sedli jsme si a začali kapitoly procházet spolu.
Vyprávěla mi, jak se ve svých sedmnácti letech vsadila se spolužačkou, že dokáže mít víc mužů než ona, která jich už tou dobou obšťastnila pět. Začala vyhledávat inzeráty v novinách, později v dobách internetu i online a scházela se s muži na jednu noc. O každém z nich věděla jenom jméno a věk, v notýsku popsala, co se jí na něm líbilo a co naopak ne. Potom se tomu prý s kamarádkou smály.
Přešlo to v závislost
Ačkoli brzy dokázala, že sázku může vyhrát, pravidelný poměr s neznámými muži způsobil, že se tehdy přestala ovládat a musela ve schůzkách pokračovat. Nikdy nevěděla, co který muž bude zač, jestli bude dobrý, nebo špatný. Několik let si proto nepřestávala dělat záznamy. Až když ji to všechno začalo omezovat v osobním životě, vyhledala odbornou pomoc a několik měsíců se léčila u psychologa. Nikdy mi to nepřiznala, protože se příliš styděla.
Mám vlastně radost, že jsem ten pravý
Když mi to všechno vyprávěla, nejdřív jsme se smáli jednotlivým příběhům. Litoval jsem muže, o kterých psala velmi nelichotivě, a bavil se nad jejím tehdejším stylem psaní a upřímností. Jenomže když začala mluvit o závislosti a léčení, plakala a omlouvala se mi. Myslela, že se budu zlobit. Celkem tu totiž bylo přes čtyřicet mužů, se kterými měla poměr.
Já ji ale uklidnil. Jsem vlastně šťastný, že po těch všech vztazích na jednu noc jsem já ten, koho si vybrala. Toto je minulost, která se na mojí ženě nijak nepodepsala. Kdybych deník nenašel, nikdy bych neřekl, že se s něčím takovým léčila. Jsem šťastný, že ji mám. A rozhodně mám také mnoho tajemství, které jsem se nyní rozhodl jí odhalit, aby si nepřipadala, že je v temné minulosti sama.
Autor: Šárka Cvrkalová