Emilovi se Helena líbí právě proto, že je to upřímná žena, která se ke všemu vyjádří přímo. Jenomže by se podle jeho slova dalo říci, že se jedná spíš o zlozvyk. A ten, kdo Helenu nezná, by mohl být z počátku vykolejený. Obzvlášť, pokud se jedná o jeho vztahovačné rodiče.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„S Helenou jsem se seznámil před dvěma lety. Oslovila mě na zastávce autobusu a pochválila mi účes. Neznal jsem tou dobou nikoho, kdo by se se mnou jen tak dal do řeči. Když mi zkritizovala kombinaci mé košile a bot, musel jsem se smát,“ vypráví Emil.
V autobuse jsme si předali kontakty
„Jeli jsme tehdy stejným směrem. Zapovídali jsme se, a i když mě vlastně polovinu cesty kritizovala, mně došlo, že to nemyslí zle, že je jen upřímná a říká mi, co bych měl udělat jinak.“
„Normální člověk by se asi urazil, ale mně lichotilo, že se se mnou vůbec dala do řeči,“ vysvětluje čtenář.
„Než vystoupila, napsala mi své jméno na sociálních sítích, a já jí ještě ten večer kontaktoval. Za pár dní jsme se sešli a potom už to šlo rychle. Během dvou měsíců jsme spolu začali chodit.“
Nepřestává mě překvapovat, kamarádi už si na její upřímnost zvykli
Když Helena přijde do společnosti, okamžitě upřímně komentuje vše, co se jí líbí i nelíbí. Obvykle je ale více věcí, které kritizuje.
„Když přijdeme mezi lidi, které neznáme, je většina jejím chováním zaskočená. Málokdo chce totiž jako první slyšet, že jeho oblečení je otřesné,“ směje se Emil.
„Kamarádi už tak nějak tuší, co od ní mohou čekat. Proto se vždy jenom zasmějí a moc si její poznámky neberou.
„Většina jich navíc uzná, že má Helena pravdu. A to i když by se dalo všechno podat trochu milejším způsobem, než její klasikou ‚No je to děs,‘“ pokračuje.
Moji rodiče jsou vztahovační, asi by ji nepochopili
Emil říká, že si doma vždy musel dávat pozor na pusu. A to nejen proto, že by si jako syn k vlastním rodičům neměl dovolit drzosti, ale především kvůli tomu, že jsou jeho rodiče oba hrozně vztahovační.
„Stačí křivý pohled a vydrží se s vámi měsíce nebavit,“ vysvětluje.
Proto jim Helenu ještě nepředstavil. Je mu jasné, že by zkritizovala jejich oblečení, bydlení i chování, a i kdyby je třeba měla ráda, vyznělo by to tak, že dělají všechno špatně.
„Těžko bych jim vysvětloval, že to moje přítelkyně nemyslí zle. Takhle si ji z vyprávění idealizují a je klid. Časem se k tomu asi budu muset odhodlat, ale zatím se toho bojím,“ zakončuje Emil.
Autor: Šárka Cvrkalová
