Eva si vždycky přála velkou rodinu. Vyrůstala jako jedináček a spolužákům sourozence záviděla. Doufala, že k sobě najde muže, který bude stejně jako ona chtít nejméně tři děti. Velká rodina byl vždycky její sen.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Když si brala Tomáše, pevně věřila, že se na rodinu dívá stejně jako ona. Brali po krátké známosti a o dětech mezi nimi nepadlo ani slovo. Eva však doufala, že ta správná chvíle přijde. Byli přece manželé a měli před sebou celý život…
Vdávala jsem se z velké lásky
Láska Evy a Tomáše nabrala hodně rychlý spád. Znali se teprve pár měsíců, když se rozhodli, že životem budou kráčet společně jako manželé.
Svatba byla maličká, naplánovaná hodně narychlo, ale Eva ji popisuje jako krásnou. Netají se tím, že se vdávala z velké lásky a rozum šel vlastně tak trochu stranou.
„Do Tomáše jsem se bezhlavě zamilovala, chtěla jsem si ho vzít a na nějaké rozmýšlení nebo plánování nebyl prostor,“ přiznává.
Věřila jsem, že děti pro něho nebudou problém
„Jelikož jsem byla jedináček a nelíbilo se mi, že na rozdíl od kamarádů nemám sourozence, vysnila jsem si už jako malá holka velkou rodinu,“ vysvětluje Eva. „Věřila jsem, že Tomáš to bude mít stejně. I on byl jedináček,“ dodává.
Do svatby mezi nimi otázka týkající se dětí nepadla. Odvahu Eva našla až rok po svatbě. Tomáš se stále k ničemu neměl a ona už tak moc toužila po miminku.
Budeme se snažit a ono to vyjde
Eva a Tomáš se začali snažit o miminko. Když se nezadařilo první rok, začala Eva propadat panice. Vždyť její kamarádky s otěhotněním problém neměly!
„Trápilo mě, že moje kamarádky už miminka mají nebo jsou v očekávání a já pořád nic,“ píše smutně. „Tomáš mě uklidňoval, že se budeme nadále pokoušet a určitě to vyjde,“ pokračuje.
Návštěvu lékaře mi rozmluvil
Když se ani po třech letech snažení Evě otěhotnět nepodařilo, zvažovala návštěvu lékaře, ale manžel jí to rozmluvil.
„Tomáš tvrdil, že by mě to zbytečně stresovalo, všechno to vyšetření, testy,“ vysvětluje. „Nechala jsem se ukecat a dál jsme se snažili. Jenže to pořád nešlo,“ dozvídáme se.
Smířila jsem se s tím
Po několika dalších letech se Eva smířila s tím, že miminko mít nebude. Podlehla přesvědčení, že je to asi osud, že se zkrátka nemá stát maminkou. Začala se soustředit na manžela, kterého hýčkala a rozmazlovala. A on si to užíval.
„Po čase to přebolelo, ale smířit se s tím jednoduché nebylo,“ netají se Eva. „Jednou jsme se s manželem pohádali, ale opravdu hodně ošklivě. Vyčetli jsme si vzájemně hodně věcí, já manželovi řekla, že je jeho vina, že nemáme děti. A on mi řekl něco, co jsem nečekala,“ napíná nás pisatelka.
V zápalu hádky z Tomáše vypadlo, že nemůže mít děti. Dozvěděl se to ještě v mládí, když se snažili s první přítelkyní. Evě ale tuhle pravdu neřekl, tajil jí to dlouhé roky. Pro Evu to byla hrozná rána.
„Nemohla jsem tomu uvěřit, něco takového přece nemohla být pravda,“ zoufá si. „Ztratila jsem dvacet let života po boku sobeckého lháře. Nikdo se mi nemůže divit, že jsem se s ním rozvedla. Na miminko už ale nemám věk,“ dodává nešťastně.
Autor: Natálie Kabourková
