Na seznámení Lenky a mojí matky jsem se těšil. Lenka byla po dlouhé době první slečna, se kterou to vypadalo docela vážně. Nejednou si mě máma dobírala, že bych už mohl vzít rozum do hrsti a poohlédnout se po nějaké vážné známosti. Vztah s Lenkou se vyvíjel dobře a nemělo cenu jejich seznámení déle odkládat.
Její výraz ve tváři mi naznačil, že je něco špatně
Matka nás pozvala na oběd. Lenka byla nervózní, což jsem očekával, přesto jsem se ji snažil přesvědčit, že jakékoli obavy nejsou na místě. Máma byla z mého pohledu super žena, která si se všemi vždycky rozuměla. Předpokládal jsem, že s Lenkou to nebude jinak.
Přivítala nás s úsměvem na rtech. I mně v tu chvíli spadl kámen ze srdce. Oběd probíhal skvěle, máma se usmívala a z Lenky očividně spadly veškeré obavy. Přesto jsem si několikrát v mámině výrazu všiml něčeho, co mi jasně naznačilo, že je něco špatně. Jenže já netušil co.
Ta holka není pro tebe
Pár dní na to mi máma volala a pozvala mě na oběd. Jenže bez Lenky, což mi řekla přímo. Chtěla se mnou mluvit, ale po telefonu to odmítala řešit. Neodporoval jsem a na oběd dorazil. Tam jsem se dozvěděl, že Lenka pro mě není dost dobrá. Máma o ní mluvila dost negativně, našla na ní několik chyb, které jí vadily, a dle jejího názoru by měly vadit i mně. Nakonec mi řekla, že by ocenila, pokud bych se s Lenkou rozešel. Prý bych ji tím potěšil.
Zdroj: 123RF.COM
Lenky jsem se nevzdal a máma to vzala do svých rukou
Vztahu s Lenkou jsem se samozřejmě nevzdal, ať si máma říkala, co chtěla. Lenku jsem miloval a bylo mi s ní dobře. O rozhovoru s mámou jsem před ní mlčel. Bylo mi jasné, že by ji strašně mrzelo, co o ní máma říkala. Nebyly to hezké věci.
Když máma viděla, že se Lenky ani přes její prosby nevzdám, rozhodla se, že to vezme do svých rukou. Zahájila akci, na jejímž konci byl jasný cíl: Lenku ode mě jednoduše odehnat. A já proti tomu nemohl nic dělat.
Svoji nelibost jí dává najevo dost okatě
Lenka si mámina chování všímá a vnímá ho až moc dobře. Jak by také mohla její chování přehlédnout? Máma si dává záležet, aby jí svou nelibost dala dost jasně najevo. Je až příliš okatá, až se za ni mnohdy stydím.
Lenku nezve na obědy, vždycky pozve jen mě. Když k nám chce přijít na návštěvu, vždycky se ptá, kdy doma nebude Lenka. Pokud se potkají, máma často vytahuje moje bývalé přítelkyně a říká mi věty typu: „Pamatuješ na Zuzanku? To byla tak krásná holka!“ nebo třeba „Vzpomínáš na Mirušku? S tou vám to tak báječně slušelo!“. A to všechno přímo před Lenkou, která se sice tváří, že je jí to jedno, ale v noci často pláče.
Brzy mámě něco řeknu
Tak už to dál nejde. Před nedávnem mi totiž Lenka řekla, že by možná bylo lepší, kdybychom se rozešli. Už dál nesnese, jak ji moje máma přehlíží. Došlo mi, že bych se měl za svou přítelkyni postavit. Brzy budu muset mámě něco říct, o Lenku totiž přijít nechci.
Autor: Nikol Kolomazníková
