Filipa spolužáci odstrkovali už na základní škole. Outsiderem byl také na učilišti, kde si kvůli svému strachu nedokázal najít kamarády. Okolí ho vnímalo jako tichého a nudného hocha, který nemá žádné zájmy. Vše se ale změnilo v posledním ročníku na učilišti, kdy Filip poznal partu, která ho přijala mezi sebe. Dnes si uvědomuje, že šlo o pochybné existence, ale byl rád, že měl přátele, jak líčí ve svém e-mailu.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře z Frýdku-Místku, který nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Spolužáci ho neměli rádi a říkali, že je chudý
„Problém s kamarády jsem měl už na základní škole,“ vypráví Filip. Spolužáci se mu posmívali a šikanovali ho, protože byl jiný. Jeho rodiče nebyli schopní se o něj postarat, a proto bydlel u babičky.
Nosil starší oblečení, které ale bylo vždy čisté. Děti si ho v partě vybraly jako oběť, urážely ho, šikanovaly a posmívaly se mu. Proto se Filip stáhl, seděl na konci třídy v poslední lavici a snažil se stát neviditelným.
Na střední škole měl strach navazovat kontakt
„I když mě na učilišti nikdo neznal a mohl jsem začít s čistým štítem, měl jsem v sobě blok,“ tvrdí Filip. Bál se kohokoli oslovit, aby se situace nedostala na stejné místo jako na základní škole. Raději tiše sledoval, jak si spolužáci o přestávce povídají a baví se společnými zážitky. Časem se neuměl začlenit a až do posledního ročníku mu zůstalo místo v zadní lavici. Někteří spolužáci si ani nevšimli, že je ve škole a odpoledne na něj překvapeně zírali.
S novou partou se potkal náhodou
Když jako každý den po výuce čekal na odpolední spoj, na zastávce spolu s ním stála parta kluků. Všichni kouřili, smáli se a halekali. „Díval jsem se jinam, aby je nenapadlo mě otravovat, ale nepomohlo to,“ popisuje.
Parta si Filipa všimla, ale místo toto, aby ho kluci zesměšňovali, nabídli mu cigaretu. Filip ji v rozpacích přijal a chvíli nato se začali bavit. „Poprvé jsem cítil, že mám kamarády a bylo to fajn,“ líčí. Zamířil s nimi do hospody. Netrvalo to dlouho a vzali ho mezi sebe. O své minulosti mlčel a chlapci tak nic netušili.
Začali ho stahovat na dno
Když byl Filip bez kamarádů, věnoval se poctivě studiu a babička, která se o něj starala, z něj měla radost. Ve chvíli, kdy se chytil party, začal kouřit, mluvit vulgárně, chovat se arogantně a flákat školu. Cítil se mezi svými přáteli dobře a nechtěl o ně přijít, takže do budování vztahu dával vše.
Roky utíkaly, parta se postupně rozpadala a Filip si všiml, že o všechno přišel. „Najednou jsem je nezajímal, babička byla zklamaná a já neměl hotové ani vyučení,“ stěžuje si. Dodnes lituje toho, že své mládí promrhal se špatnými lidmi, ale uvědomuje si, že čas už nevrátí.
Autorka: Tereza Hotovcová
