Čtenář František je opravdovým milovníkem psů. Na své zahradě jich měl několik, až se rozhodl, že založí útulek. Navštívili jsme ho, aby nám vyprávěl, jak se ke své práci a koníčku dostal. Popisoval, že jeho láska ke psům začala ve chvíli, kdy se ujal svého prvního jezevčíka, dnes už je známý v okolí tím, že zachraňuje psy, kde se dá.
Jezevčíka v nesnázích našel, když jel na výlet do hor za kamarádem
Byl krásný den, tak se František rozhodl, že navštíví svého starého známého. Ten bydlel v horách na samotě a František miloval výhled, který se mu naskytl, když v autě stoupal nad město. Jel pomalu, aby se pokochal krajinou, když najednou u přejezdu spatřil přivázaného jezevčíka. Jeho pána nikde neviděl a bylo mu ho líto.
Okamžitě mu pomohl, vzal si ho k sobě do auta a místo návštěvy přítele spustil pátrání po majiteli psa. Kontaktoval policii a později také vylepil plakáty.
Nikdo se neozval, tak se psa ujal sám
Jezevčík byl aktivní, přítulný a František neměl to srdce, aby ho dal do útulku. Proto raději čekal s nalezeným psem doma na jeho pána. Několik měsíců se ale nikdo neozval, a tak skončili spolu. „Jezevčík Reny byl mladý a potřeboval parťáka. Zahradu jsem měl velkou, tak jsem se začal poohlížet po dalším psovi,“ vypráví František. „Netrvalo dlouho a k druhému kamarádovi pro mého psa přibyl třetí, čtvrtý a nakonec sedmý,“ směje se František.
Na zahradě vytvořil podmínky pro svou smečku
„Venčení začínalo být problém, tak jsem prostě jen koupil větší pozemek, rozšířil zahradu a pro psy vytvořil zateplené a pohodlné kotce,“ tvrdí. Zanedlouho si František našel přítele, který se živil jako veterinář, takže mohl dát svým psů potřebnou péči, a to kdykoli. Lidé z okolí se na něj začali obracet ve chvíli, kdy našli opuštěného psa. František jim často vyhověl, nakonec založil běžný útulek. Sám říká, že dává psům na své zahradě mnohem větší komfort než v běžném útulku.
Lidé k němu dnes chodí a některé ze psů si berou do péče
„Chci dát každému psovi druhou šanci. Někdy se najdou lidé, kteří je odloží, protože se o ně neumí postarat,“ říká. „Já jim vrátím důvěru v člověka a pak jim najdu dobrého pána,“ dodává. Z Františkova koníčku se brzy stalo zaměstnání a on se svými psy s radostí tráví spoustu času.
Dokáže zvládnout i na první pohled nezvladatelné psy. Komunikuje s nimi pohyby, pohledy a dokáže vycítit, co jeho psi potřebují. Po krátkém čase naučí i zanedbané psy běžně fungovat a může je pak dál předávat do dobrých rukou.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Autorka: Tereza Hotovcová
