S přítelem jsme spolu teprve půl roku. Dali jsme se dohromady díky mojí kamarádce, která si tenkrát měla vyrazit na rande naslepo, ale na poslední chvíli dostala strach a na rande s neznámým vyslala mě. A dobře udělala.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Vlastně je dobře, že na to rande nevyrazila sama. Já a Damián si máme co říci, spojují nás stejné věci. Jak znám svoji kamarádku Bětku, ona by si s ním nepadla do oka. Jsou jako nebe a dudy.
Běž místo mě, prosím
Když se mi kamarádka Bětka svěřila, že si na internetu domluvila rande naslepo, musela jsem se tomu smát. Zrovna na ni mi to totiž nesedělo.
Pár hodin před domluvenou schůzkou mi volala a žadonila, abych tam šla místo ní. Prý dostala strach a je hrozně nervózní. Nepřekvapilo mě to, Bětka na tohle prostě nebyla.
Prokecali jsme celou noc
Už ani nevím proč, ale nechala jsem se kamarádkou ukecat a na to rande jsem vyrazila. A byla jsem ráda, že jsem to udělala.
Damián byl velký sympaťák. Měli jsme hodně společného, ať už to byla vášeň pro horory, nebo nadšení pro procházky a turistiku. Bylo mi jasné, že s Bětkou, která nedojde dál než do obchodu a zpátky, by si neměl co říci. My spolu prokecali celou noc.
Co se ti na mně vlastně líbí?
S Damiánem jsme se dali dohromady, vlastně už ani nevím jak. Prostě nám spolu bylo dobře a tak nějak to vyplynulo.
Nedávno jsme spolu leželi u filmu, jak jinak než u nového hororu. Ty totiž můžeme oba dva. Mě najednou napadlo se zeptat, co se mu na mně líbí.
Došlo mi, že to nevím. Věděla jsem, co se líbí mně na něm – smysl pro humor, krásně modré oči a dechberoucí úsměv. Ale netušila jsem, jak mě vnímá on a co mu na mně přijde přitažlivé.
Jeho odpověď mě nepříjemně překvapila
Přítel se na okamžik zamyslel, dokonce se mi zdál zamyšlený, proč se na to vůbec ptám. O to více jsem ale chtěla vědět, jak to vlastně je.
Z jeho odpovědi jsem byla zaskočená. Nejvíce ho na mě totiž přitahovala moje postava. Prý ji mám chlapeckou, bez zbytečných ženských tvarů, a to se mu líbí.
To jsem nečekala. Ano, neměla jsem typicky ženskou postavu, dokonce jsem se za ni styděla. A jemu se to líbí? Možná by mě to mělo těšit, ale jsem z toho nesvá. Opravdu na mně není nic jiného než ta postava připomínající chlapa?
Autor: Natálie Kabourková
