Vdávat by se ženy měly z lásky. Sňatek z rozumu existuje jen v pohádkách, princezny si berou prince kvůli bohatství, nakonec se ale vždy ukáže, že láska vítězí. To všechno si myslela Hana kdysi dávno. Dnes na to má jiný názor.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Po tom, kolikrát jsem se v životě zklamala, už nechci nic podobného zažít. Pokud své srdce opět dám někomu, komu na mně záleží a na kom záleží mně, nejspíš se stane to, co už dvakrát. A to bych si v současné situaci nemohla dovolit,“ vysvětluje.
„Láska je krásná věc, ale musela by trvat věčně. A i když v některých případech tomu tak asi být může, já nejsem zrovna zářným příkladem. Přesvědčila jsem se, že láska je věc pomíjivá.“
První opustil mě i syna
Když se Hana zamilovala poprvé, myslela si, že je to napořád. Tehdy jí bylo pětadvacet. Tři roky žila s mužem svých snů. Pak se jim narodil syn. Jenomže po třech letech se stalo něco, co nikdo nečekal.
„Přátelé si mysleli, že už spolu budeme navždy. Já o tom nepochybovala. Přesto mě přítel nakonec opustil kvůli milence. Nevadilo mu, že už neuvidí syna, nevadilo mu, že žena, kterou miloval, pláče. Odešel a já se dlouho nemohla dostat z psychických problémů.
Další dvě děti na krku
Když se Hana zamilovala podruhé, nevzala si podle svých slov z prvního rozchodu žádné ponaučení. Muž, který ji okouzlil, přijal její dítě jako vlastní. Po čase se páru narodila ještě dvojčata. Jenomže idylka netrvala věčně.
„Po nějakém roce jsme se začali hodně hádat. On začal pít, byl hrubý ke mně i k dětem. Když jsem se mu postavila, prohlásil, že se mnou nebude. Možná je to tak nakonec lepší. Kdo ví, kde bych s ním skončila.“
Tentokrát už se nenachytám
Haně bylo třicet devět a byla sama na tři děti. Snažila se dělat všechno, aby se o ně postarala. Jenomže finanční problémy ji nakonec dohnaly. „Musela jsem nějaký čas prosit o pomoc rodiče. Naštěstí jsem se z problémů nějak dostala,“ popisuje.
„Když se objevil muž, který o mě projevil zájem a já se do něho zamilovala, snažila jsem se na to nemyslet. Psali jsme si, společně se smáli, ale jakoukoli schůzku s ním jsem odmítala. Věděla jsem, že by to dopadlo zle.“
Hana nakonec přece jen s mužem zašla na oběd. Když jí dal večer před domem pusu, poděkovala mu za hezký den a odešla s úsměvem na rtech. I když si s ním nadále píše, rozhodla se, že se mu bude vyhýbat. Už přes rok trvá jejich vztah na dálku, ona je do něho zamilovaná, ale nechce se znovu zklamat.
Po půlročním vztahu se budu vdávat
Ačkoli je Hana zamilovaná do jiného, před půl rokem poznala bohatého čtyřicátníka, který se jí začal dvořit. I když se jí vlastně ani nelíbí a necítí k němu nic víc než slabé přátelství, rozhodla se, že by pro ni muž mohl být dobrou partií.
„Je bohatý, dětem kupuje dárky, mě vzal už dvakrát na dovolenou. Zvykla jsem si na něho a je mi s ním dobře. Stále sice myslím na toho, s kým si po večerech píšu, když ale přišla nečekaně rychlá nabídka o ruku, souhlasila jsem.
Nejspíš to není to, co jsem si přála. Ale on se o mě a o děti postará. A kdyby časem odešel, nebudu plakat pro zlomené srdce, bude mi to vlastně jedno. Miluji sice jiného, ale v mojí situaci si zkrátka mohu dovolit pouze vztah z rozumu,“ dodává.
Autor: Šárka Cvrkalová
