Občas se stává, že se na jednom místě objeví společně rodič s dítětem. Existuje ale prostředí, kde se běžně nepotkávají a možná ani potkávat neměli. Své o tom ví paní Helena, která se redakci Onlymen.cz svěřila se svým příběhem.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Je to zvláštní. Většina lidí se po příchodu domů může svého dítěte zeptat, jak bylo ve škole. Já takovou otázku ale nepokládám, protože sama dobře vím, jak ve škole bylo,“ směje se.
„Není to úplně obvyklé, aby rodič se svým dítětem chodil do stejné školy. Oba jsme ale dospělí a zkrátka jsme se rozhodli studovat na stejném místě. Má to své výhody, ale i nevýhody.“
Po letech zpět ve škole
„Mému synovi je 23 let. Na vysokou nastoupil ihned po dokončení střední školy, takže nemá žádnou mezeru v učení. Já jsem na tom trochu hůř. Po letech v práci jsem se rozhodla doplnit si chybějící vzdělání,“ vysvětluje.
Když její syn zjistil, že bude chodit s matkou do stejné školy, příliš se mu to nelíbilo. Snažil se ji prý dokonce přemluvit k tomu, aby si vybrala jinou univerzitu. Nakonec to ale skutečně dopadlo tak, že spolu nastoupili do stejné třídy.
„Řekl mi, že když už jsme spolu v jedné škole, určitě mě překoná. Rozhodl se mít lepší výsledky a nenechat se zahanbit vlastní matkou. A já byla z jeho rozhodnutí nadšená, dokud jsem nezjistila, jak moc má pravdu,“ přiznává Helena.
Zatímco její syn má ve škole skvělé výsledky, ona o každou dobrou známku musí bojovat. „Nejdřív bylo pro syna ponižující, že musí spolužákům svého věku vysvětlovat, že jsem jeho matka. Přitom ve třídě jsou i starší ženy, než jsem já,“ píše Helena.
„Dnes je situace ponižující pro mě. Musím se totiž syna neustále na něco ptát, pomáhá mi s učením a vysvětluje mi to, co já kvůli dlouhé pauze mezi střední a vysokou školou příliš nepobírám.
Složitá rodinná situace
Helena žije v rodinném domě se svým manželem i synem. Zpočátku bylo podle jejích slov skvělé mít s kým řešit školu. Jenže to přešlo v situaci, kdy už se doma neřeší nic jiného. Zvláště teď, když kvůli koronavirové situaci fungovala škola jen přes internet.
„Každý sedíme v jedné místnosti připojený na stejnou přednášku. Když náhodou nekoukáme do počítače, snažíme se spolu komunikovat, jiné téma než škola ale mezi námi už skoro neexistuje.
Problém je i v tom, že když se s námi snaží komunikovat můj muž, vždycky se to nějak zvrtne a skončíme u školy,“ popisuje složitou situaci Helena. „Jemu už to leze na nervy a hodně se s ním hádáme,“ dodává.
„Ze začátku jsem si myslela, že to bude super. Já syna motivuji, on mi poradí a pomůže, zvládneme oba školu levou zadní. Jenže čím déle studujeme, tím víc si uvědomuji, že studium od soukromí by se mělo odlišovat.
V současné době zbývá Heleně se synem už jen rok studií. Oba doufají, že proběhne rychle a takzvaně bezbolestně. „Čím dřív tohle šílenství skončí, tím lépe pro nás oba. Rádi bychom se totiž vrátili do normální rodinné situace a ke vztahu matky se synem,“ píše závěrem.
Autor: Šárka Cvrkalová
