Renatu jsem si bral po šestileté známosti. Tehdy jsme se domluvili, že na děti nebudeme spěchat. Renata je totiž ten typ ženy, který se tzv. žene za kariérou. Dala mi dost jasně najevo, že práce je pro ni středobodem vesmíru a nehodlá si své postavení ve firmě pokazit rodičovstvím. Tenkrát jsem souhlasil, protože jsem tiše doufal, že si to brzy rozmyslí.
Vyměnili jsme si role
Naše manželství bylo jakoby naruby. Zatímco Renata trávila v práci podstatnou část dne, já jsem se staral o domácnost. Zajet nakoupit, uvařit večeři nebo vyprat prádlo? To pro mě nebyl sebemenší problém a vůbec mi to nevadilo. I já jsem samozřejmě chodil do zaměstnání, ale ani zdaleka jsem nevydělával tolik, kolik vydělávala Renata. Proto jsem nic nenamítal, já jsem vzal na starost chod domácnosti a ona zase platila většinu účtů.
Kariéra pro ni vždy byla přednější
Zdroj: 123RF.COM
Postupem let mi začínalo docházet, že to s tím založením rodiny nebude tak růžové, jak jsem si před svatbou naivně namlouval. Práce totiž byla pro Renatu vším a dávala mi to často dost jasně najevo. Oslava výročí? Neexistuje, pokud si klient domluví schůzku! Narozeniny? Jen v případě, kdy zrovna v práci nebude něco důležitějšího. Renata byla schopna odejít v polovině naší výroční večeře jen proto, že ji nadřízený nutně potřeboval ke konzultaci. Bez ohledu na to, že bylo po osmé hodině večer, jednoduše se sbalila a zmizela, zatímco já zůstal u rozjedené večeře sám.
Nechtěla děti
Jak roky plynuly, zatoužil jsem po dětech. I v tomto byly naše role jakoby otočené. Já chtěl založit rodinu, Renata šplhala po kariérním žebříčku. Začali jsme se kvůli dětem často hádat. Několikrát se na mě manželka zlobila, že příliš tlačím na pilu. Několikrát mi řekla, že děti nechce a v nejbližší době ani chtít nebude.
Takže se stalo to, že najednou bylo Renatě pětatřicet let a neměla ani jedno dítě. Jsme stejně staří, ale mužům biologické hodiny netikají tak jako ženám.
Mé sny o rodině se vypařily
Před dvěma lety byla manželka na pravidelné kontrole, kde jí dal lékař tzv. nůž na krk. Našel jí totiž myom na vaječníku a verdikt zněl jasně: buď budeme mít dítě teď, nebo ho možná nebudeme mít nikdy. Jenže žena si z toho nic nedělala, lékařova slova nebrala vážně a i tehdy dala přednost kariéře. V tu dobu se totiž snažila získat vrcholnou pozici a nic jí nesmělo stát v cestě. A dítě? To už vůbec ne!
Dopadlo to tak, jak jsem si nepřál. Když se Renata před několika měsíci rozhodla, že dítě zkusíme, nedařilo se. Po několika marných pokusech navštívila lékaře, který rozdrtil veškeré mé sny o rodině. Renata totiž nemůže mít děti. Najednou je po všem, zbortil se mi svět, protože jsem děti opravdu moc chtěl. Renata se rozhodla pro kariéru a tím nás ve finále vytrestala oba.
Autor: Nikol Kolomazníková
