Dělal jsem pro svoji přítelkyni všechno. Zahrnoval ji květinami, kupoval jí dárky, vyzvedával ji z práce a dělal pro ni skoro každý volný večer večeři při svíčkách. Paradoxně to všechno bylo důvodem, proč ode mě odešla a už se mi nikdy neozvala.
Honzův příběh dokazuje, že ne vždy ženy ve vztahu chtějí pouze romantiku a náklonnost. Lída byla pravý opak. Jenomže její přítel si to uvědomil až příliš pozdě. Přehnaně se jí věnoval a ona si prý ve vztahu přišla svázaná a nesvá. Opustila svého chlapce právě ve chvíli, kdy pro ni chystal romantickou večeři.
Nikdy ani slovem nenaznačila, že by jí mé chování vadilo
„Každý den jsem ji vyzvedával z práce. Doma bylo uklizeno, uvařeno. I přes to, že já sám mám práci časově náročnou, věnoval jsem veškeré své volno tomu, aby se doma cítila pohodlně. A nepamatuji si, že by se kdy zmínila, že s tím má nějaký problém.
Když jsem ten den dělal večeři, zdála se mi nějaká zamlklá. Ale nechtěl jsem se hloupě vyptávat, čekal jsem, že mi všechno řekne sama, pokud bude chtít. Když se sebrala a odešla do ložnice, myslel jsem, že jenom odpočívá po náročném dni. Po chvíli ale vyšla z místnosti se dvěma kufry.“
Řekla mi, že ji příliš svazuji. Odešla a už jsem o ní neslyšel
„Nechápal jsem to. Lída si nikdy předtím na nic nestěžovala, ale ten večer na mě vychrlila vše najednou. Kolegové z práce se jí prý smějí, protože ji vodím z práce každý den domů za ručičku jako malé dítě. Doma není nikdy nic podle ní, protože je vždycky uklizeno, uvařeno, ona sama si může jenom lehnout a sledovat, jak já dělám všechno. Navíc prý chce víc svobody, ale já jsem jí na každém kroku v patách.
Řekla mi, že už se rozhodla a že ode mě odchází. A já neměl tušení, co mám dělat, abych ji získal zpátky.“
Honza se pokoušel Lídu přemlouvat, ta ale odešla kdoví kam. Za pár dní se zkoušel ptát přátel, dokonce zašel i za ní do práce. Tam prý ale dala výpověď, údajně mluvila o nějakém letu do ciziny. Kvůli přehnané péči nakonec Honza o svoji lásku přišel a už nikdy o ní neslyšel.
„Jsou to tři roky, ale stejně na ni občas myslím, přemýšlím, jak se asi má a kde je. Poučil jsem se ale a v dalších případném vztahu podobnou chybu neudělám.“
Honza, Opava
Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna
Autor: Šárka Cvrkalová