Svou ženu stále miluji. Žil jsem s ní sedm let a loni v květnu mi oznámila, že si našla někoho jiného. Snášel jsem to těžce, utápěl jsem se v alkoholu, ale pak jsem si řekl, že tak se ke mně přece nevrátí. Odmítl jsem rozvod a ona překvapivě řekla, že je jí to jedno. Alespoň prý se nemusíme tahat o majetek.
Bydlí částečně u mě, částečně u Pavla. Mají zvláštní vztah. Pavel po nocích pracuje a často ji požádá, aby odešla, protože ho prý její přítomnost ruší. A moje žena tak několikrát do týdne spí u mě. Já stále doufám, že se ke mně vrátí, proto pro ni naivně dělám všechno. Ona toho nejspíš zneužívá, aby u mě mohla spát, ale mně je to jedno, její přítomnost mi dělá dobře.
Máme spolu vřelý vztah
Jsme jako nejlepší přátelé. Já vím, že ona to pouze hraje, ale v nitru doufám, že její láska ke mně se může jednou zase vrátit. Pavel ji přece musí časem omrzet, vždyť se chová jako buran, doma ji snese jenom dva dny v týdnu. I když je oficiálně s ním, já se k ní chovám mnohem lépe. Zároveň na ni ale nic nezkouším, jen jí uvařím kávu a poskytnu gauč na přespání, abych náš vztah nepokazil.
V podstatě jsem sice papírově stále její manžel, ale na druhou stranu jsem jako zamilovaný kamarád, který předstírá, že jinému klukovi přeje svoji lásku. Bohužel se to teď nedávno celé zkomplikovalo. Manželka mi totiž oznámila, že Pavel se k nám stěhuje.
Nemohu s tím nic udělat. Musel bych odejít z bytu
Zdroj: 123RF.COM
Byt, ve kterém žiji, máme se ženou napůl. Je v něm nevyužívaná místnost, kde by prý Pavel mohl v klidu pracovat, zároveň by ale byl mojí ženě nablízku. V garsonce pro ně není dost místa, a tak se dohodli, že bude ideální bydlet tu ve třech. Pavel si vezme pracovnu, já ložnici a žena obývák. Spát budou v druhém pokoji, kde je rozkládací gauč. Tohle soužití mi připadá velmi hloupé. Pavel jako by si neuvědomoval, že já jsem stále její manžel. Jeho chování mi leze na nervy.
Vůbec si nedovedu představit, jak bychom spolu mohli bydlet. Žárlím na něho. Pokud budu jejich milostný život mít přímo před očima, jak to mám asi zvládat? Možná by bylo skutečně lepší se rozvést a najít si vlastní bydlení. Jsem si ale jistý, že z rozvodu bych odešel oškubaný, žena je materialistka a má známosti. Tak mám aspoň kde bydlet, ačkoli se musím přizpůsobit situaci. Navíc mám se ženou dobrý vztah. Po rozvodu by mi nezbylo ani jedno z toho. Nemám vůbec tušení jak situaci vyřešit. Rozvodem si způsobím finanční krizi, stane se ze mě bezdomovec a přijdu o veškerou naději, že by se snad ke mně má láska vrátila.
Autor: Šárka Cvrkalová
