Kristýna je moje první manželka, zatímco ona už jednou vdaná byla. Vzal jsem si ji před patnácti lety, kdy byla pouhých šest měsíců po rozvodu. Mému okolí i rodině se to zdálo podivné, mně na tom nepřišlo nic špatného. Kristýna mě ujišťovala, že mezi ní a bývalým mužem je to ukončené. Přesto ale v jejím životě zaujímal jednu velmi důležitou roli.
Vzal jsem si ji i s bývalým mužem
Když jsem Kristýnu poznal, zpočátku jsem ani netušil, že je krátce rozvedená. Na jiných ženách, které si teprve před několika měsíci prošly rozvodem, jasně poznáte určitou zášť vůči mužům. Jenže Kristýna žádné takové signály nevysílala, ba naopak. Byla naprosto vyrovnaná a úplně v pohodě, zkrátka jako by před půl rokem u žádného rozvodového soudu ani nebyla.
Zdroj: 123RF.COM
Že je rozvedená teprve chvíli, jsem zjistil až krátce přes svatbou. Kristýna nepovažovala za důležité mi o tom říct. A tak se stalo, že jsem si ji vzal i s jejím bývalým mužem. Ani on totiž na naší svatbě nemohl chybět.
Říká mu věci, o kterých nevím ani já
Jak byste reagovali na skutečnost, že je bývalý partner nejlepším přítelem vaší ženy či přítelkyně? Já nereagoval zrovna nadšeně. Přišlo mi to zvláštní. Zatím jsem se vždy setkal jen s takovým scénářem, že si bývalí manželé nemohou přijít na jméno a po rozvodu o sobě nechtějí ani slyšet. V případě Kristýny a jejího bývalého muže to ale bylo úplně jinak.
On byl jejím nejlepším přítelem, kterému se svěřovala úplně se vším. Hodně toho o ní věděl, což bylo zčásti logické, byl přece svého času jejím mužem! Jenže ona se mu i po rozvodu stále svěřuje i s věcmi, které mnohdy neřekne ani mně. A to mi vadí.
Nejsem schopen jí maximálně věřit
Zdroj: 123RF.COM
Kristýna má se svým bývalým mužem nadstandardní vztah. A na můj vkus spolu tráví i příliš mnoho času. Pokud by má žena měla za nejlepší kamarádku jinou ženu a trávila s ní tolik času, kolik tráví se svým exmanželem, neřekl bych jediné slovo. Když ale tolik času věnuje svému ex, se kterým chodí na kafe, někdy do kina, jindy spolu jen tak posedí nad lahví vína, pak se na mě nikdo nesmí zlobit, ale přijde mi to podivné.
Svoji ženu miluji z celého srdce. Pokud jde ale o přátelství s jejím bývalým, nejsem schopen jí maximálně věřit, ačkoli bych stokrát chtěl.
Vím, že se jeho přátelství nevzdá
Několikrát jsem se ženě se svými obavami svěřil. Pokaždé mě ujistila, že se obávám naprosto zbytečně. Slova „jsme jen přátelé“ jsem za ty roky našeho manželství slyšel snad milionkrát. A přesto jsem jim ani jednou skutečně nevěřil. Vím, že nemá cenu se mezi ně dva stavět. Je mi totiž jasné, že by se přátelství svého bývalého manžela nikdy nevzdala.
Autor: Nikol Kolomazníková
