Měl to být fotbalový zápas jako každý jiný. U nás na vesnici je to skoro jediná zábava pro chlapy a taky společenská událost. Tentokrát se ale znepřátelené týmy pěkně vyznamenaly.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Dřív jsem taky hrával, dneska už chodím jen fandit
Za mých mladých let skoro všichni kluci sportovali. Chodívali jsme na tréninky dvakrát týdně a nikdo se nevymlouval, že nemůže. Byli jsme z fotbalu nadšení.
Později jsem hrával i za muže, ale ve třiceti letech jsem měl úraz kotníku na motorce a tím moje fotbalová „kariéra“ nadobro skončila. Musel jsem to oželet, ale láska k fotbalu mi zůstala. Spoluhráči na mě nezanevřeli a já nevynechám ani jeden jejich zápas.
Vždycky je ráda, že se mě na chvíli zbaví
Moje žena mě na fotbal ráda pouští. Ani jí nevadí, že se pak občas zdržím s chlapama na pivu. Aspoň má taky chvilku pro sebe, nebo jde za sousedkou na kafe.
Když se vrátím domů, vášnivě jí o zápasu vyprávím, ale řekl bych, že ji to moc nezajímá, protože se vždycky snaží změnit téma.
Ve vzduchu bylo cítit napětí
Začátek zápasu se blížil, já si sbalil něco na zub a vydal se směrem k hřišti. Tam už se pomalu rozcvičovali hráči našeho týmu i týmu soupeřů.
Není to žádná velká liga, jen takové vesnické honění se za balónem. Tentokrát ale přijeli soupeři, kteří nás nemají tak úplně v lásce. A my je samozřejmě taky ne.
Tohle jsme tady u nás ještě nezažili
Zápas začal, já se pohodlně usadil na dřevěnou lavičku, kde mám už skoro vysezený důlek, a v klidu se díval na probíhající zápas.
Začalo to skvěle. Vyhrávali jsme už dva nula a protivníkům se to moc nelíbilo. Začali být nervózní a hráli docela tvrdou hru. Rozhodčí rozdávali žluté karty jak na běžícím páse.
Těsně před koncem prvního poločasu jeden protihráč tvrdě fauloval našeho útočníka. A byla mela! Nejprve to začalo hádkou obou trenérů. Pak se přidali i hráči a pustili se do sebe. Vzduchem začaly létat kopance i pěsti. Tohle jsem ještě neviděl. Rozhodčí nezmohli vůbec nic. Ti se nakonec raději utekli schovat.
Autor: René Podhrázský
