Muži kolem padesátky se podle Honzy dělí na dva typy. Tím prvním jsou šťastně ženatí otcové, kteří by pro svoji rodinu udělali cokoli. Druhým typem jsou padesátníci, kteří jsou sami, přemýšlí o sobě jako o někom, kdo už patří do starého železa, a nedokáží si užívat života. A mezi takové patří i Honzovi dva nejlepší kamarádi.
„Proto jsem se rozhodl svěřit se se svým příběhem. Člověku je totiž tolik, na kolik se cítí. A možná mohu někoho inspirovat k tomu, aby své nejlepší roky strávil jinak než sezením o samotě doma,“ říká Honza.
Zdroj: 123RF.COM
Žena se se mnou rozvedla před třemi roky. Nejdřív jsem si myslel, že zůstanu sám
Honza žil pět let s manželkou. Jenomže se seznámili, když jí bylo už přes čtyřicet, a ona kvůli vysokému věku nedokázala otěhotnět. „Vždycky jsem chtěl děti. Miloval jsem ji, ale život bez dětí mě nějak nenaplňoval a postupem času jsme si přestali rozumět. Nakonec jsme se rozvedli v dobrém, zkrátka jsme si šli každý po svém,“ přiznává Honza. Bylo mu tou dobou už jasné, že těžko najde ženu, která by s ním založila rodinu.
Zdroj: 123RF.COM
„Věděl jsem, že jestli si budu hledat vážnější vztah, budu muset mít zcela jiná očekávání, než jsem měl s první ženou. Postupem času jsem si ale uvědomil, že už vlastně ani dlouhodobou známost nechci,“ vypráví. Nějaký čas jsem chodil na pivo s kamarády a ženám se nevěnoval. Pak ale přišla poměrně velká změna.
Nevím, co bylo tím přelomem. Teď jsem novodobý Casanova a ničeho nelituji
Když si Honza uvědomil, že ho vysedávání po hospodách vlastně nebaví, rozhodl se začít znovu žít. Zašel ke kadeřníkovi, koupil si nové oblečení a začal chodit po diskotékách. „Kamarádi se mi nejprve smáli, ale když zjistili, že si skoro pokaždé přivedu domů mladou dívku, začali mi závidět.“ Honza nehledá vážný vztah. Už při prvním rozhovoru jasně ženám řekne ve zkratce svůj příběh, aby pak snad nedošlo k omylu.
„Nechci nikoho ranit. Takže se mnou jde domů skutečně jen ta, která to tak chce. Já si užívám života, připadám si mladě a můžu se jen smát těm, kteří to nedovedou,“ říká Honza. Přiznává ale, že by byl mnohem raději, kdyby se k němu kamarádi přidali. Oni ale už s novým životem začít nedokážou. Honza doufá, že může jít příkladem alespoň někomu. „Nikdo by se neměl jenom litovat. Život končí, až když je doopravdy konec, tak si ho nekazte, dokud není důvod,“ vzkazuje.
Autor: Šárka Cvrkalová
