Vztahy mohou být občas nuda, a tak někdy vedou k nečekaným rozmarům mezi známými, přáteli anebo kolegy z práce. Hugo v tomto ohledu přesně ví, o co se jedná, protože jeden malý neškodný úlet nakonec skončil velkou krizí, a dokonce ztrátou těžce vydřené práce.
Vše začalo firemním večírkem
Pracuji jako editor tiskových zpráv v jedné nejmenované reklamní společnosti. Jsme mladý dynamický kolektiv, vždy to u nás ve firmě bylo o spoustě legrace a poměrně blízkých vztazích mezi kolegy. Náš šéf se snaží o dobré vztahy v kolektivu, a tak každoročně pořádá spoustu společenských akcí, mezi něž se řadí i tradiční novoroční večírek.
Na tom posledním večírku byla opravdová legrace. Když jsme s kolegy tančili, dostal jsem se k tanci s o pár let mladší kolegyní, co k nám přišla teprve nedávno. Byla to velice atraktivní a příjemná absolventka žurnalistiky. Seděli jsme u pracovního stolu naproti sobě, a tak jsme se často bavili. Občas dokonce přeskočila i malá jiskra.
Nezávazný vztah přerostl v mnohem víc
Ke konci večírku jsme zůstali mezi posledními a tam se stala ta osudná chyba. Společně jsme se vytratili do prázdné kanceláře a dokážete si představit, jak takový večer s mladou kráskou a dávkou alkoholu mohl dopadnout. Jakmile jsem se doma ráno probudil, zažil jsem pocit jako nikdy dřív. S přítelkyní totiž plánujeme svatbu, ale po milostné stránce nám to nikdy nevycházelo. Rozhodl jsem se vztah s milenkou utnout a pokusit se vše zachránit, ale na to už bylo pozdě.
Po novém roce jsem šel do práce s odhodláním vše ukončit. Ale dříve, než jsem stačil vzdorovat, jsme spolu opět skončili o samotě a já jí opět podlehl. Když jsme se pak loučili, oba jsme se ujistili, že je to nezávazné, zkrátka se jeden druhému pouze líbíme. Velká lež. Po pár týdnech se vše najednou změnilo.
Problémy nakonec skončily vyhazovem
Milenka na mě začala neustále naléhat, ať se rozejdu s přítelkyní a začneme náš společný vztah. To jsem nechtěl, protože šlo vždy jen o fyzický kontakt. Mrzí mě to. Kdybych věděl, že to ona cítí jinak, tak bych s tím ani nezačínal. Vrcholem byl moment, kdy to přišla oznámit mojí přítelkyni. I když mě to stálo slzy, tak jsem nakonec vše řekl. Přítelkyni trvalo dlouho, než to dokázala přijmout, ale nakonec mi dala druhou šanci. Ale s podmínkou, že si najdu jinou práci.
I po letech ve stejné firmě jsem se opravdu rozhodl jít a dát výpověď na stůl. Když jsem navštívil šéfa, tak mě čekalo šokující překvapení. Místo mojí výpovědi byl na stole vyhazov. Věděl jsem, odkud vítr fouká, a důstojně jsem se vrátil zpět domů. Přišel jsem o práci a část své kariéry. Mám ale svoji přítelkyni a ponaučení do konce života.
Autor: Nikol Kolomazníková
