Na střední školu Hynek nevzpomíná zrovna s úsměvem na rtech. Mezi spolužáky rozhodně nepatřil k oblíbencům. Často se stával terčem posměchu. Dostal přezdívku Smraďoch. Nebylo dne, kdy by některý z vrstevníků Hynka nějakým způsobem neponížil.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Měli ho za otloukánka. Jeho nízké sebevědomí mu nedovolilo se jakýmkoli způsobem bránit. Střední školu tak doslova přetrpěl. Po patnácti letech se konal třídní sraz a na něm Hynek všem vyrazil dech. Přečtěte si, jak setkání se spolužáky po tolika letech probíhalo.
Byl jsem outsider třídy
Hynek se ve svém e-mailu rozepsal, že během dospívání trpěl velkou nadváhou, příroda mu co do krásy mnoho použitelného nenadělila, navíc měl ještě jeden problém, který jeho utrpení jen zhoršoval.
„Strašně jsem se potil,“ vzpomíná. „Bez ohledu na roční období, asi to bylo těmi kily navíc, ale i chůze do schodů u mě způsobila, že jsem měl kola v podpaží a záda celá propocená,“ vysvětluje Hynek a dodává, že vlivem pocení byl často nepříjemně cítit. Odtud také pramenila jeho přezdívka Smraďoch.
Hynek se netajil tím, že byl outsiderem třídy. Seděl sám v první lavici, nikdo se s ním nebavil. A když už si ho spolužáci všimli, bylo to jen proto, aby si z něho mohli nějakým způsobem udělat legraci nebo ho před ostatními ponížit.
Nemohl jsem se dočkat konce střední školy
„Každé ráno jsem do školy vstával s odporem,“ pokračuje Hynek. „Už jen při představě, že mě čeká několik hodin posměšků a urážek, mi nebylo dobře. Nemohl jsem se dočkat, kdy střední konečně skončí, byly to ty nejhorší čtyři roky v mém životě,“ vzpomíná.
Hynek se nezúčastnil ani rozlučkového večírku, který spolužáci po maturitě pořádali. Nikdo tam o něho stejně nestál. Bylo mu to ale i tak líto.
Když přišlo pozvání na školní sraz, polilo mě horko
Když Hynek v poště mezi letáky našel také pozvání na třídní sraz, který se měl konat po patnácti letech, polilo ho horko. Okamžitě se mu totiž vrátily vzpomínky na nepříjemná studentská léta.
„Dávno se za sebe nemusím stydět, ale stejně mi nebylo příjemně, když jsem si uvědomil, že bych měl potkat všechny ty lidi, kteří mi ze života dělali peklo,“ přiznává.
Všem jsem vyrazil dech
V den konání třídního srazu měl Hynek stále ještě obavy. Když však na místo dorazil, většina lidí ho skoro nepoznala. Vypadal totiž úplně jinak než na střední škole.
„Chodili za mnou bývalí spolužáci s otázkou, jestli jsem to vážně já,“ popisuje Hynek. „Spolužačky, které by si o mě dříve ani kolo neopřely, na mě zíraly s pusou dokořán. Dávno vdané ženy, ale div nade mnou neslintaly,“ chlubí se Hynek.
Spolužáci mu na střední škole škodili. Měli ho za tlusťocha, smraďocha a terč posměchu. On se však během vysoké školy hecnul, začal cvičit a opravdu hodně zhubl. Nyní vypadá mnohem lépe než většina jeho bývalých spolužáků. Hynek napsal, že je spokojený. Má pocit, že to všem natřel a vrátil jim to za ty roky, kdy z něho měli jen legraci.
Autor: Nikol Kolomazníková
