Blížil se termín porodu a Hynek s přítelkyní Adélou se připravovali na příchod jejich dlouho očekávané holčičky Rozárky. Hynek se nemohl dočkat, velmi se těšil na roli otce a byl od samého začátku připravený svoji přítelkyni podporovat.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Do porodu zbývalo jen pár dní. Na Hynkově přítelkyni Adéle už začínalo být znát, že je nervózní – jako prvorodička neměla žádné zkušenosti. Pak udělala něco, čím svému příteli vyrazila dech.
Chtěl jsem všechno prožívat společně s přítelkyní
Nejsem ten typ chlapa, který by v ložnici odpracoval svoje a poté si ženy nevšímal, zatímco ona by nosila pod srdcem společné dítě.
Ba naopak. Od začátku jsem se snažil přítelkyni podporovat a všechno s ní prožívat. Ať už ty krásné chvíle, kdy miminko vesele kopalo a byly cítit jeho pohyby, tak i ty méně příjemné, kdy Adéla celé dny jen seděla s hlavou nad záchodovou mísou a zvracela.
Byl jsem připravený být tady pro ni a troufám si tvrdit, že celé ty měsíce se na mě mohla kdykoli a ve všem spolehnout.
Těšil jsem se, že budu u porodu
Od kamarádů nebo kolegů z práce jsem často slýchával, že být u porodu bylo to nejhorší rozhodnutí, které mohli udělat.
Že tam viděli věci, na které jen tak nezapomenou, a že znovu už by do toho nešli. Já se naopak hrdě hlásil k tomu, že k porodu chci jít a chci být u toho.
Adéla byla ráda. Alespoň to říkala. Věděla totiž, že i tam pro ni budu oporou. Čím blíže porod byl, tím byla více ve stresu. Bála se.
Jen pár dní před porodem mě zradila. Doteď to nechápu
Když do porodu zbývalo už jen několik dní, bylo všechno domluveno. V práci počítali s tím, že jakmile přítelkyně zavolá, okamžitě odcházím. Neměli s tím problém.
Byli jsme domluveni na všem, kde je taška do porodnice, kde jsou všechny papíry, co mám vzít s sebou, na co nesmím zapomenout.
Moc jsem se těšil. Každý den jsem do práce odcházel s tím, že třeba už ten den přijde naše dcerka na svět. Jen pár dní před porodem ale přítelkyně udělala něco, s čím jsem nepočítal.
Oznámila mi, že mě u porodu nechce. Byl jsem v šoku! Doteď pořád říkala, jak je ráda, že tam budu, a najednou tohle? Doposud nechápu, co ji k tomu vedlo.
Neviděl jsem, jak se moje dcera narodila
Ať už chlapi v práci říkali o porodu cokoli a popisovali ho jakkoli děsivě, nakonec sami uznali, že vidět, jak se jejich miminko poprvé nadechlo, to všechno okolo vynahradilo.
Já nic z toho bohužel neviděl. Nebyl jsem u porodu, na který jsem se těšil, protože mě tam přítelkyně nechtěla. Zničehonic se totiž rozhodla, že si tam místo mě vezme svoji matku.
Když mi budoucí tchyně poslala fotku narozené holčičky, upřímně mě to dohnalo k slzám. Byla krásná. O to více mě mrzelo, že jsem u toho nemohl být.
Autor: Nikol Kolomazníková
