Michal se k tomu moc neměl. Zdálo se mi, že chodí kolem horké kaše, ale nemůže se vymáčknout. Vypadal nervózně, snad jako by věděl něco, co já ne. Nakonec jsem z něho pravdu dostal.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Když přede mě položil svůj mobilní telefon, nestačil jsem se divit. To, co jsem v něm viděl, ve mně vyvolalo šílený vztek!
Co mi tajíš, kamaráde?
Pozval jsem kamaráda Michala na pivo. Dělávali jsme to tak už roky, vždycky jsme se střídali. Jednou u mě doma, jednou u něho.
Michal dorazil včas. Jeho dochvilnost mě kolikrát zarážela, vždycky byl přesný jako hodinky. Tentokrát se tvářil všelijak, působil na mě dojmem, že mi chce něco říci.
Usadili jsme se k pivu, prohodili pár slov. „Co mi tajíš, kamaráde?“ prolomil jsem ticho mezi námi. Bylo mi jasné, že mi chce Michal něco říci, ale asi neví jak.
Nechoď kolem horké kaše!
Opět nasadil takový všelijaký výraz, nevěděl jsem, co si myslet. Potom svedl řeč jinam, začal vyprávět o formulích – to bylo naše oblíbené společné téma.
Přesto cosi mezi námi viselo ve vzduchu. Michal si pořád hrál s mobilem. Začal jsem být nervózní, co když věděl něco, co já ne?
Potom se konečně odhodlal. Možná ho k tomu donutila moje poznámka, ať nechodí kolem horké kaše. Jsme přece kamarádi, známe se roky. Přede mnou nemusí mít tajnosti!
Byl jsem v šoku a naštvaný zároveň!
Když Michal položil na stůl svůj mobil, všiml jsem si připraveného videa. Kamarád ho spustil a já z displeje mobilu nespustil oči.
Nejdříve jsem neviděl nic, Michal očividně dané video pořídil tajně. Poté jsem zahlédl muže, kterého jsem nepoznával. A pak svoji ženu Marii. Tu jsem poznal bezpečně.
Michal se díval střídavě na mě a na video. Byl netrpělivý, moc dobře totiž věděl, že to, co na videu uvidím, se mi ani trochu nebude líbit. Určitě se bál mé reakce.
A měl pravdu. Když jsem z videa pochopil, že Michal shodou okolností natočil moji manželku při nevěře, cloumal se mnou neskutečný vztek!
Jak jen mohla?!
Video mělo jen pár minut, ale bohatě stačilo k tomu, abych byl vytočený do běla. Tohle moje žena nemohla zapírat. Viděl jsem to na vlastní oči.
Michal mlčel, bál se promluvit. Pak mi řekl, že toho byl svědkem náhodou, když do firmy, kde moje žena pracuje a kde se kromě práce očividně oddává i jiným věcem, doručoval nějaké balíky.
Byl jsem vzteky bez sebe. Michala jsem poslal domů. Nemusel být svědkem ošklivé hádky mezi mnou a manželkou. Když se vrátila z práce, udeřil jsem na ni.
Doznala se hned. Popsal jsem totiž všechny detaily, takže nebylo pochyb, že o tom vím a že nemá cenu lhát. Toho dne už jsem spal jinde, Michal mi poskytl azyl. Nyní přemýšlím, co dál. Žena prosí a naléhá, ať se vrátím. Nejsem si ale jistý, zda jsem schopný nevěru odpustit. Jak jen mohla?!
Autor: Natálie Kabourková
