Když se Ivan s Petrou přestěhovali do nového bytu, doufali, že je konečně čeká klidný život. Ivan dostal novou práci a s ní i nové bydlení. Petra si našla také nové místo ve městě, kam se přistěhovali, a vše nasvědčovalo tomu, že je konečně čeká nový začátek.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Malé vlastní království
„Byl to sice jen malý byt 1+1, ale zato to bylo naše první společné bydlení,“ komentuje Ivan tehdejší situaci. „Těšili jsme se, že nám konečně nikdo nebude říkat, jak máme žít, a zařídíme se podle sebe,“ vysvětluje.
Do bytu se nastěhovali týden předtím, než měli oba nastoupit do práce. S nimi se stěhovali také jejich dva kakadu, kteří dělali Ivanovi společnost již u rodičů.
„Říkali jsme si, že se zvířaty bydlí hodně lidí. U našich byli sice papoušci v domě, ale ani v bytě neměli kam utéct,“ vysvětluje Ivan situaci, kterou zpočátku viděli růžovější, než nakonec byla.
Problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. První konflikt se sousedy nastal již druhého dne ráno.
Nezvyklý rámus
„Hned druhý den ráno nás vzbudil zvonek a za dveřmi stála sousedka,“ popisuje Ivan. „Prý se od nás včera večer ozýval hrozný lomoz, který jí budil dítě,“ dodává.
Když byli Ivan s Petrou nakupovat, jejich papoušci se cítili osamělí a spustili křik, kterým chtěli přivolat své majitele.
„Omluvil jsem se a vysvětlil jsem jí, že máme doma dva ptáky a že se o to postarám,“ líčí Ivan. „Upřímně řečeno, netušil jsem, jak se o to postarám, protože jsem další týden měl jít do práce a papoušci měli doma zůstat sami,“ doplňuje.
Den D
Když nastal konečně ten den, kdy měli jít oba poprvé do práce, stalo se přesně to, čeho se báli. Papoušci spustili doma takový lomoz, že hned po jejich návratu čekali na dvojici před dveřmi jejich bytu sousedé a domáhali se vpuštění dovnitř.
„Nechápal jsem, co se děje,“ přiznává Ivan. „Sotva jsem se prodral domů,“ dodává. Hned další den se konala domovní schůze, na kterou byli oba přizváni.
„Rokovalo se o tom, co s námi,“ krčí rameny. „Ten rámus, který naši ptáci dělali, asi musel být ohromný,“ přiznává.
Sousedé se usnesli, že ptáci musí pryč. „Dali nám týden na jejich odstěhování,“ doplňuje.
Ivan s Petrou dlouho přemýšleli a zvažovali všechny možné scénáře, až nakonec dospěli k tomu, že jejich zvířata nikam nepůjdou.
Sousedé to vydrželi další týden. A jednalo se znovu. Tentokrát bez Ivana a Petry. Sousedská rada dospěla k tomu, že je v domě nechtějí, a podali oficiální stížnost majiteli bytu, kterým byl Ivanův zaměstnavatel.
„Dostal jsem výpověď z nájmu a musím se do konce měsíce vystěhovat,“ uzavírá smutně Ivan. „Netuším, kde seženu nové bydlení, ale za takto finančně výhodných podmínek už to asi nebude.“
Autor: Kamila Mertlová
