Popravdě mě dříve ani nelákaly ženy obdařené bujným poprsím, ale když k nám do práce nastoupila nová kolegyně, můj pohled se úplně změnil. Jakou reakcí mě překvapila, by vás nenapadlo.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Naše kancelář jejím nástupem úplně ožila
Osazenstvo naší architektonické kanceláře se už dlouhé roky nezměnilo. Pomalu nás sužoval stereotyp a pořád stejné tváře. Sice si všichni rozumíme, jenže nějaké oživení už to chtělo.
Naše asistentka odešla za lepším a bylo na čase vybrat někoho nového. S naším šéfem jsme všichni vlastně dlouho kamarádi, a tak nás nechal, ať si novou kolegyni vybereme sami.
Z asi dvaceti životopisů jsme udělali užší výběr pěti žen, z nichž jen jedna mohla uspět. Po dvou hodinách dohadování jsme nakonec vybrali Kamilu. Zkušeností jako sekretářka měla požehnaně a byla i docela mladá, pětatřicet let. K životopisu přiložila fotku, na které vypadala ještě mladší.
Koukali jsme na ni s otevřenou pusou
Když se blížil den jejího nástupu, už jsme byli celí nedočkaví. Přeci jen kancelář plná mužů, ke kterým má nastoupit nová kolegyně, to je chvíle, která v nás vyvolávala zajímavé pocity.
Jakmile se Kamila objevila ve dveřích, nestačili jsme zírat. Nádherná dlouhonohá okatá brunetka v sáčku a sukni, která rozhodně byla nad kolena. Vysoko nad kolena.
To ale nebylo všechno, zrak nám všem utkvěl hned v první chvíli na jejím výstřihu. Měl jsem co dělat, aby si toho nevšimla. Tak bujné vnady, to jsem snad ještě nikdy neviděl. První den měla kratší směnu a my jsme pak s kolegy dlouho probírali to, že naše volba nové asistentky byla naprosto skvělá!
Odvážil jsem se a zeptal se
Docela rychle jsme se s ní skamarádili. Je pohodová a zájem mužů jí imponuje, takže všichni byli rychle spokojení.
Kamila nosí tak hluboké výstřihy, že z toho jde hlava kolem. Jednou jsme se spolu potkali sami dva v kuchyňce a chvíli popíjeli kávu. S klukama jsme už dlouho řešili, jestli ta prsa jsou její, nebo umělá. Ani nevím jak, ale prostě jsem ten dotaz na ni vyhrknul.
Zareagovala pohotově a vůbec nebyla dotčená ani zaskočená mojí osobní otázkou. Právě naopak. Odpověděla mi, že si je nechala udělat před pár lety a že jsou silikonové. Naprosto mě odzbrojila, protože vzápětí se mě zeptala, jestli si chci sáhnout. Samozřejmě, že jsem chtěl!
Bylo to sice jenom přes košili, ale pěkně mě nechala si prsa pomačkat. Byla tak pevná! Takže ten den jsem nejenom vyhrál sázku, ale navíc mě hřeje u srdce, že jsem měl to privilegium si na ně i sáhnout. Teď přemýšlím, jestli by nechtěla i něco víc. Asi bych se tomu nebránil.
Autor: René Podhrázský
