Vždycky mi říkali, že mám neobvyklý smysl pro humor. Ne každý ho dokáže pochopit a jsou lidé, kteří ho jednoduše neustojí. Já už jsem zkrátka takový. Kvůli mému neobvyklému smyslu pro humor mě před nedávnem opustila moje přítelkyně. I ona bohužel patřila k těm, kteří ho nedokázali pochopit, natož ho ustát.
Vždycky jsem to všechno myslel z legrace
Jsem ten typ člověka, který si život užívá plnými doušky. Jasně, i v mém životě se občas vyskytnou těžké chvíle. Jenže i tehdy jsem schopný udělat si z takových okamžiků legraci a rozhodně nepatřím k těm, kteří by se nad tíhou osudu zhroutili. Přítelkyně Zuzana mému smyslu pro humor neholdovala. Několikrát mě upozorňovala na to, že jsou mé vtípky nevhodné, já jsem ale její slova nebral na vědomí. Byl jsem zkrátka takové povahy a nehodlal jsem na tom cokoliv měnit. Ať už jsem ale komukoli řekl cokoli, pokaždé jsem to myslel z legrace. Lidé okolo mě to o mně věděli a na můj smysl pro humor si zvykli. Asi jediný člověk, který si zvyknout nedokázal, byla právě Zuzana.
Často jsme se kvůli tomu hádali
Zuzana mi mé vtípky velmi často vyčítala. Popravdě můj smysl pro humor byl nejčastějším důvodem našich hádek. Nikdy jsem nechápal, proč má potřebu mi vyčítat, že jsem takový a makový. Ano, dokázal jsem si udělat srandu z toho, že v těch nových šatech, které stály dva tisíce, vypadá jako v pytli za desetikačku. Samozřejmě jí to v nich slušelo, ale moje povaha mi zkrátka neumožnila, abych v první chvíli vytáhl z rukávu lichotku. Místo toho jsem prostě použil jeden ze svých vtípků. Jenže Zuzana to zkrátka ne a ne pochopit.
Snažila se mě převychovat
Se Zuzanou jsem chodil 9 let. Člověk by si řekl, že to je dostatečně dlouhá doba na to, aby se partneři navzájem respektovali i se svými povahovými rysy nebo chybami, které má jednoduše každý. Zuzana si ale zvyknout nedokázala a neustále se mě snažila převychovávat. Byla schopná mě poučovat i před mými přáteli, čímž mě ponížila. Místo toho, abych se v takový okamžik naštval, jsem se bránil dalším vtípkem. Ve finále to pak byla ona, která se před přáteli cítila poníženě.
Za ty dlouhé roky, co jsme spolu žili, se mě snažila převychovat k obrazu svému. Ne nadarmo se ale říká, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Ani já jsem se nehodlal změnit a Zuzaně se mnou postupně docházela trpělivost.
Pro můj smysl pro humor mě opustila
Před třemi měsíci jsem přišel domů a na stole našel dopis, ve kterém mi vysvětlovala, že mě opouští. Zatímco jsem byl v práci, Zuzana si sbalila veškeré své věci a jednoduše utekla. Důvodem našeho rozchodu byl můj smysl pro humor, o kterém napsala, že je nevhodný, nemístný, sprostý a urážející. Po devíti letech se tak se mnou rozešla jen proto, že nedokázala pochopit můj smysl pro humor a jako jediná z lidí okolo mě si na něho nedokázala zvyknout.
Autor: Nikol Kolomazníková