Myslel jsem, že konečně budu mít ženu, která pro mě bude ideální svým vzezřením. Hodně dám na vzhled a netajím se tím. Moje poslední partnerka byla dokonalá a já hledám podobný ideál.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Po rozchodu jsem všechny srovnával
Když mě Marie opustila kvůli mojí nevěře, bylo pro mě utrpení pozorovat, jak odchází z našeho bytu. Dával jsem do toho vztahu velké naděje a myslel jsem, že jedno klopýtnutí by mi snad mohla odpustit.
Jenže neodpustila. Odešla a úplně se mnou ukončila komunikaci. Nepomohly ani omluvné SMS, ani zásilkovou službou posílané květiny na adresu jejích rodičů, kam se odstěhovala.
Marie byla prostě nádherná. Když jsem později zjistil, že žádná není svojí postavou tak úžasná jako ona, začal jsem litovat, že jsem se tehdy neudržel a s kolegyní z práce ji podvedl.
Během půl roku jsem se snažil najít nějakou ženu, která by se s mojí bývalou dala alespoň trošku srovnat, ale pořád to nebylo ono. Pořád tam něco chybělo. Jedna měla krátké nohy, druhá zase nepečovala tak dobře o svoje vlasy, další měla velký zadek.
Kamarádi mě vytáhli do klubu
Když kluci z fotbalu viděli, že začínám pomalu rezignovat, domluvili se, že to tak nenechají, a naplánovali akci v jednom velkém baru, abych se tam mohl porozhlédnout, jestli náhodou nepotkám nějakou, která by stála za to.
Moc se mi tehdy nechtělo, ale nakonec z toho byl parádní večer. Dávali jsme si hodně drinků a s přibývajícím počtem koktejlů se mi zdály různé ženy přitažlivější.
Někdy po jedné ráno jsem ji pak zahlédl. Byla to celá Marie. Nevěřil jsem svým očím a kluci mě hned začali motivovat, ať za ní jdu a pozvu ji na drink. Nasadil jsem masku toho největšího frajera z okolí. Netrvalo to ani hodinu a už jsme šli společně ruku v ruce ke mně domů.
Možná jsem měl raději zhasnout
Byla tak nádherná. Sotva jsme přišli domů, chtěl jsem ji hned mít. Krásné boky, hubené dlouhé nohy, červená minisukně a nádherná velká prsa. Už dlouho jsem se necítil tak dobře.
Řekla mi, že by si nejdřív ráda dala sprchu po protančeném večeru. Souhlasil jsem, dal jí ručník, ukázal koupelnu, otevřel kvalitní sekt a nalil si zatím skleničku. Když se vrátila z koupelny zabalená jen v osušce, byl jsem připraven na všechno, ale na tohle ne.
Přiblížila se ke mně asi tak na deset centimetrů a sundala si osušku. Když jsem to uviděl, vyprskl jsem smíchy, ale bylo to spíš k pláči.
Z jejích překypujících ňader, na která jsem se nemohl celou noc vynadívat, byly jen dvě lentilky pod kobercem. Hrozně jsem se smál a zeptal se jí, jestli měla vycpanou podprsenku. Řekla jen, že jsem debil, oblékla se a utekla.
Můj ideál krásy to tedy rozhodně nebyl. Opět. Ale já si počkám. Jednou bude některá jako moje Marie. A jestli ne, třeba mě vezme na milost a zpět ona.
Autor: René Podhrázský
